Milan Syruček
Záhady brdských lesů : od vykopávek po jaderné zbraně a radar

2014 | Nakladatelství Epocha

Jaká tajemna se skrývají v desítkách jezer a studánek, ve vrcholcích a hlubokých hvozdech Brd a jejich podhůří? Nejen o nich vypráví tato kniha. Zabývá se především novodobými záhadami brdských lesů. Prvorepublikoví vojáci z nich učinili střelnice, stavěli zde obranný pás Prahy, wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou…. Skončili zde svou životní pouť vlasovci i esesáci. Po válce zde byly v bunkrech, kam neměli přístup ani českoslovenští nejvyšší představitelé a generalita naší armády, za mnohatunovými ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty prostředky, které mohly celou Evropu změnit v novou Hirošimu a Nagasaki. Kde se skrývaly tyto bunkry, co se v nich konkrétně nacházelo, co dělali ti, kteří v nich žili? A proč měl být právě zde umístěn také americký radar? To jsou otázky, na které autor hledal odpovědi na brdských stezkách a ve vojenském pásmu, v dokumentech i výpovědích očitých svědků. Kniha je prvním souhrnným svědectvím o místech a skutečnostech, o nichž jsme ani nevěděli, že je neznáme; výpovědí o minulosti, bez niž těžko pochopíme současnost.PhDr. Milan Syruček Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a již za studií spolupracoval s redakcí deníku Mladá fronta. Jako její reportér a posléze vedoucí zahraničního oddělení projezdil svět a zúčastnil se mnoha významných událostí, diplomatických jednání a mezinárodních konferencí. Ze svých cest psal reportáže a komentáře, externě spolupracoval s televizí a rozhlasem. Působil také jako šéfredaktor UNESCO Kurýru, ředitel divize ekonomického tisku Economia, a. s., komentátor Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.Je autorem dvou desítek knih literatury faktu. V tomto žánru začínal knihou o Vietnamu Rozpůlený banán, vydal publikaci o de Gaullovi Dědictví generála či monografi i Henry Kissinger. Dějinám mezinárodní politiky a jejím osobnostem se věnoval také v knihách Evropa zítřka, Záhady Angoru, Osudové minuty Země, Svět mezi čtyřma očima, Růže pro prezidenta, V zajetí džungle, Banderovci – hrdinové nebo bandité?, Tajná zbraň na Ussuri, Je třeba se bát Ruska?, Na ostří pera a dalších. Jaká tajemna se skrývají v desítkách jezer a studánek, ve vrcholcích a hlubokých hvozdech Brd a jejich podhůří? Nejen o nich vypráví tato kniha. Zabývá se především novodobými záhadami brdských lesů. …Prvorepublikoví vojáci z nich učinili střelnice, stavěli zde obranný pás Prahy, wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou. Skončili zde svou životní pouť vlasovci i esesáci. Po válce zde byly v bunkrech, kam neměli přístup ani českoslovenští nejvyšší představitelé a generalita naší armády, za mnohatunovými ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty prostředky, které mohly celou Evropu změnit v novou Hirošimu a Nagasaki. Kde se skrývaly tyto bunkry, co se v nich konkrétně nacházelo, co dělali ti, kteří v nich žili? A proč měl být právě zde umístěn také americký radar? To jsou otázky, na které autor hledal odpovědi na brdských stezkách a ve vojenském pásmu, v dokumentech i výpovědích očitých svědků. Kniha je prvním souhrnným svědectvím o místech a skutečnostech, o nichž jsme ani nevěděli, že je neznáme; výpovědí o minulosti, bez niž těžko pochopíme současnost.PhDr. Milan Syruček Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a již za studií spolupracoval s redakcí deníku Mladá fronta. Jako její reportér a posléze vedoucí zahraničního oddělení projezdil svět a zúčastnil se mnoha významných událostí, diplomatických jednání a mezinárodních konferencí. Ze svých cest psal reportáže a komentáře, externě spolupracoval s televizí a rozhlasem. Působil také jako šéfredaktor UNESCO Kurýru, ředitel divize ekonomického tisku Economia, a. s., komentátor Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.Je autorem dvou desítek knih literatury faktu. V tomto žánru začínal knihou o Vietnamu Rozpůlený banán, vydal publikaci o de Gaullovi Dědictví generála či monografi i Henry Kissinger. Dějinám mezinárodní politiky a jejím osobnostem se věnoval také v knihách Evropa zítřka, Záhady Angoru, Osudové minuty Země, Svět mezi čtyřma očima, Růže pro prezidenta, V zajetí džungle, Banderovci – hrdinové nebo bandité?, Tajná zbraň na Ussuri, Je třeba se bát Ruska?, Na ostří pera a dalších.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	225 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074252043
ISBN:	9788074252044
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2025 9:4
Číslo položky:	1111105

O autorovi

Milan Syruček

Milan Syruček je český novinář, spisovatel, poradce v orgánech Evropské unie. V prosinci 1950 se stal redaktorem Mladé fronty. Filologickou fakultu Karlovy univerzity zakončil v roce 1960. V roce 1967 získal titul PhDr. V letech 1956–1957 absolvoval roční kurz a stáž v Komsomolské pravdě v Moskvě, v letech 1968–1970 působil jako stálý zpravodaj Mladé fronty v Paříži. Převážnou část své profesní dráhy se věnoval – a dosud tak činí – zahraniční politice a mezinárodním vztahům. Zúčastňoval se řady událostí, konferencí, summitů, osobně se zná s řadou světových osobností. S redakcí spolupracoval ještě v době gymnazijních studií jako sportovní reportér. Po přijetí prošel většinu oddělení a zastával nejrůznější funkce, nejdéle byl vedoucím zahraničního oddělení a zahraničním komentátorem. Po roční praxi v Komsomolské pravdě se trvale věnoval zahraniční politice. Byl rovněž zahraničním zpravodajem MF pro západní Evropu se sídlem v Paříži . Začátek sovětské okupace v srpnu 1968 zažil jako vedoucí vydání. Protože redakci obsadili sovětští vojáci, začal ve zbraslavské tiskárně vydávat letákovou ilegální Mladou frontu. Vzhledem ke specifickým podmínkám MF nevedl začátek normalizace k vyhazování redaktorů, jen k určitému omezení činnosti, což bylo postupně rušeno. To se týkalo Milana Syručka stejně jako Karla Pacnera, Václava Paciny a dalších komentátorů. Proto se mohl zúčastnit řady mezinárodních konferencí , všech summitů Reagan – Gorbačov dokonce v užším výběru zahraničních novinářů, a řady reportážních cest zejména do Indočíny, frankofonní Afriky a dalších zemí. V Kambodži pobýval na pozvání prince Sihanuka, Američané ho pozvali do Saigonu. Byl prvním zahraničním novinářem, který vstoupil do Phnompenhu po útěku polpotovců. Zažil některé dramatické okamžiky, např. zemětřesení ve Skopji , americké nálety a čínský útok ve Vietnamu, byl krátce vězněn Tuaregy v Alžírsku. Koncem 80. let spolupracoval s Českosl...

Více od autora