Richard Dawkins
Záhadám vstříc : jak jsem se stal vědcem : paměti I - Paměti I

2015 | Nakladatelství Dybbuk

První díl autobiografie nejznámějšího světového biologa, skeptika a ateisty nabízí bližší pohled na autorův raný život, na intelektuální probuzení, kterého se mu dostalo v Oxfordu, a cestu, která jej vedla k napsání Sobeckého genu. Počíná vyprávěním o idylickém dětství stráveném v koloniální Africe, o poválečném návrat…u do Velké Británie a studiu na střední internátní škole, kde navzdory téměř zbožnému poslechu nahrávek Elvise Presleyho odmítnutím pokleknout v kapli k modlitbě Dawkins započal svou kariéru skeptika. Byl to ale až Oxford, nebo spíše jeho jedinečný systém tutorů, který mladé lidi směřoval k tomu, aby spíše pokládali otázky a při hledání odpovědí používali rozsáhlou knihovnu, než se jen učili na zkoušky, co Dawkinsovi umožnilo plný rozvoj jeho intelektuálních schopností. Z důvodu stávkou zapříčiněného přerušení dodávky elektřiny vzala jeho kariéra odborného asistenta a přednášejícího na Oxfordu neočekávaný obrat. Pozastavil svůj výzkum založený na počítačích a podnícen tehdy rozšířeným neporozuměním přírodnímu výběru známému jako „skupinový výběr“ začal s prací na knize Sobecký gen. Předkládá se nám tu tedy poprvé intimní memoár přibližující dětství a intelektuální vývoj evolučního biologa a světoznámého ateisty. Je to příběh vyprávějící o tom, jak se Dawkins dostal k psaní knihy, která je považována za jedno z nejdůležitějších děl dvacátého století. První díl autobiografie nejznámějšího světového biologa, skeptika a ateisty nabízí bližší pohled na autorův raný život, na intelektuální probuzení, kterého se mu dostalo v Oxfordu, a cestu, která jej …vedla k napsání Sobeckého genu. Počíná vyprávěním o idylickém dětství stráveném v koloniální Africe, o poválečném návratu do Velké Británie a studiu na střední internátní škole, kde navzdory téměř zbožnému poslechu nahrávek Elvise Presleyho odmítnutím pokleknout v kapli k modlitbě Dawkins započal svou kariéru skeptika. Byl to ale až Oxford, nebo spíše jeho jedinečný systém tutorů, který mladé lidi směřoval k tomu, aby spíše pokládali otázky a při hledání odpovědí používali rozsáhlou knihovnu, než se jen učili na zkoušky, co Dawkinsovi umožnilo plný rozvoj jeho intelektuálních schopností. Z důvodu stávkou zapříčiněného přerušení dodávky elektřiny vzala jeho kariéra odborného asistenta a přednášejícího na Oxfordu neočekávaný obrat. Pozastavil svůj výzkum založený na počítačích a podnícen tehdy rozšířeným neporozuměním přírodnímu výběru známému jako „skupinový výběr“ začal s prací na knize Sobecký gen. Předkládá se nám tu tedy poprvé intimní memoár přibližující dětství a intelektuální vývoj evolučního biologa a světoznámého ateisty. Je to příběh vyprávějící o tom, jak se Dawkins dostal k psaní knihy, která je považována za jedno z nejdůležitějších děl dvacátého století.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302 , xxiv obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074381250
ISBN:	9788074381256
Překladatel:	Kateřina Ctiborová
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Paměti (Richard Dawkins)
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 2. 2025 10:27
Číslo položky:	1125899

O autorovi

Richard Dawkins

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Více od autora