Hodnocení knihy

Za rozcestím

Philippe Djian

Odeon | 2001

Kategorie:

Beletrie 43349x

Francouzská literatura 4953x

Štítky:

francouzská próza 3671x
francouzské romány 3146x

69 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	255
Jazyky:	česky
Překladatel:	Tomáš Kybal
Edice:	12. svazek ed. Světová knihovna 540x
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788020711014
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 14. března 2024 9:02
Číslo položky:	790401

Popis
Komentáře

Spisovatel středního věku, který přišel při leteckém neštěstí o rodinu, řeší svou bolest i tvůrčí problémy sexuálním běsněním se spolupracovnicemi.

Na pozadí společensky složitého, intrikářského světa "velké" literatury, francouzských nakladatelství i mezinárodního "literárního provozu" se rozvíjí příběh nepříliš úspěšného spisovatele, který o hranicích svých schopností ví. Rodinná tragédie zlikviduje jeho schopnost normálního uvažování. Přestože dál pracovně komunikuje, existuje jen jediný prostor, v němž je schopen činnosti, a tím je sex. Provozuje jej tedy se zoufalou úpěnlivostí naprosto neustále, kdekoli a s kdekým až do sebezničení. Autor nevynechává jedinou podrobnost z hrdinových prožitků v tomto směru a s naprostou otevřeností líčí všechna zákoutí hrdinova libida i veškeré detaily všech nápadů, které se svými partnerkami během této činnosti realizuje. Doslov hovoří o velké úspěšnosti a vysoké umělecké kvalitě tohoto nepokrytě pornografického textu s tím, že se jedná o pornografii uměleckou a hluboce filosoficky, sociologicky a morálně podloženou. Odkazy na Henryho Milera ostatně nacházíme i v textu samotném.

Komentáře ke knize

Philippe Djian 2x

Philippe Djian je současný francouzský spisovatel. Pochází ze skromných poměrů, měl dva bratry. Školu nijak nemiloval, četl, co mu přišlo pod ruku, poezii se učil od písničkáře Léo Ferré. Pracoval jako fotograf, psal detektivní příběhy... Roku 1981 vydal první sbírku povídek s názvem 50 proti 1 . Prorazil s románem Modrý jak peklo , který se dočkal i filmové verze. Další úspěšný titul, záhy rovněž zfilmovaný, se jmenoval 37,2° ráno . Djianovi se vyčítá, že je moc americký, mizivě francouzský, nadmíru násilný, ne dost slušný, příliš originální, neadekvátně "gramaticky korektní", že píše mnoho o sexu a mírně o morálce, hodně o rock'n'rollu a vůbec ne klasicky, že je velmi známý a není uspokojivě mediální. Píše klasicky, ovšem nově. Má rukopis pichlavý, směšný, živý. V posledních letech pak dosáhl úspěchu s trilogií Vrazi , Zločinci a Sainte-Bob . Nejlíp Djian umí popisovat duševní rozpoložení rozháraných postav obého pohlaví zvyklých "jet na plné pecky", jež náhle zápasí se stárnutím, bojují s konzumem, začínají pochybovat a přehodnocovat, v mezičase propadají depresím. To prokázal už v titulech Assassins nebo Vers chez les Blancs .