Vladislav Forejt-Alan
Za karavanou mrtvých

1938 | Nakladatelství Československý čtenář

Sensační telegram francouzského letce, že v poušti na východ od Rudého moře shlédl tajemné a po věky marně hledané město královny ze Sáby, nejmilejší to ženy krále Šalamouna, zláká, ano přímo vydráždí dva Čechy, novináře a cestovatele, aby se vydali do smrtonosné pouště Nefúd a pokusili se nalézti toto město, utopené v… píse čném moři, kdež se jeho objevitel neodvážil přistáti. Oba přátelé podniknou svojí odvážnou a dobrodružnou pouť autem, které si pro tento účel zvlášť uzpůsobili a které jich také nezklamalo. Zato ve strašném slunečním žáru a v závějích pohyblivého písku selhaly jejich tělesné i duševní síly a tak se vyplnily předpovědi těch, kdo je varovali před tímto šíleným podnikem. Svěže psané dojmy a zážitky z této cesty, která vedla z Prahy přes Cařihrad, Damašek, Bagdad a Babylon do zakázané arabské pouště, jsou obsahem knihy, jejíž filmové pásmo na nejednom místě nabývá dramatického vzruchu a útočné napínavosti. Dokumentární ceny dodává této cestopisné reportáži řada původních fotografií, předvádějící českému čtenáři místa dosud zhusta neznámá. Sensační telegram francouzského letce, že v poušti na východ od Rudého moře shlédl tajemné a po věky marně hledané město královny ze Sáby, nejmilejší to ženy krále Šalamouna, zláká, ano přímo vydráždí… dva Čechy, novináře a cestovatele, aby se vydali do smrtonosné pouště Nefúd a pokusili se nalézti toto město, utopené v píse čném moři, kdež se jeho objevitel neodvážil přistáti. Oba přátelé podniknou svojí odvážnou a dobrodružnou pouť autem, které si pro tento účel zvlášť uzpůsobili a které jich také nezklamalo. Zato ve strašném slunečním žáru a v závějích pohyblivého písku selhaly jejich tělesné i duševní síly a tak se vyplnily předpovědi těch, kdo je varovali před tímto šíleným podnikem. Svěže psané dojmy a zážitky z této cesty, která vedla z Prahy přes Cařihrad, Damašek, Bagdad a Babylon do zakázané arabské pouště, jsou obsahem knihy, jejíž filmové pásmo na nejednom místě nabývá dramatického vzruchu a útočné napínavosti. Dokumentární ceny dodává této cestopisné reportáži řada původních fotografií, předvádějící českému čtenáři místa dosud zhusta neznámá.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	145 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladislav Forejt-Alan
Edice:	Knihy československého čtenáře
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2024 8:7
Číslo položky:	799006

O autorovi

Vladislav Forejt-Alan

Vladislav Forejt, známý též pod jménem Vladislav Forejt-Alan byl český cestovatel a novinář. Vladislav Forejt absolvoval obchodní akademii v Karlíně. V roce 1917 byl odveden do rakousko-uherské armády a bojoval v první světové válce. Po skončení války se rozhodl odjet do Spojených států za svým strýcem, ale vzhledem k potížím se získáním vstupního víza nakonec v roce 1920 odjel do Buenos Aires. Při neptunově křtu při překročení rovníku v roce 1920 získal jméno Alan, které pak nadále používal. Poté cestoval po zemích Jižní a Střední Ameriky a nakonec odjel do Chicaga, kde získal práci jako dělník v továrně Western Electric Company. Jižní Ameriku navštívil Forejt dlouhodobě celkem třikrát. O svých cestách napsal řadu knih, ve kterých se věnoval životu českých vystěhovalců do Jižní Ameriky. S Bohumilem Pospíšilem uskutečnil dálkovou jízdu českým autem Walter-Junior z Prahy do Britského Iráku a Saúdské Arábie. O této jízdě napsal knihu Za karavanou mrtvých. V pražském povstání v květnu 1945 se aktivně zúčastnil protiněmeckých bojů a utrpěl těžké zranění. Byl vyznamenán československým válečným křížem 1939. V roce 1947 vykonal svou poslední, čtvrtou cestu do Ameriky, a to do Spojených států. Po návratu odmítl vstoupit do KSČ a měl zákaz publikační činnosti až do konce svého života. Žil střídavě v Dobřichovicích a na chalupě v Krkonoších. Byl znám jako zázračný bylinkář. Zemřel ve věku 77 let v Praze na srdeční infarkt.

Více od autora