Ludmila Grossmannová Brodská
Z říše Krakonošovy : nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na Krkonošských horách

1930 | Nakladatelství Šolc a Šimáček

Pohádky z Krakonošovy zahrádky: Hra pro děti na motivy krkonošských pohádek a vyprávění/Jiří Tibitanzl; Písničky na náměty lid. textů a melodií upravili J. Tibitanzl a Oldřich Mikl. Pohádky z Krakonošovy zahrádky: Hra pro děti na motivy krkonošských pohádek a vyprávění/Jiří Tibitanzl; Písničky na náměty lid. textů a melodií upravili J. Tibitanzl a Oldřich Mikl.

Stav

Dobrý

zašlá obálka, neautorská dedikace, vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, neautorská dedikace, vazba lehce povolená
Vazba:	Pevná
Počet stran:	176
Jazyk:	česky
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 8. 2024 12:30
Číslo položky:	947926

O autorovi

Ludmila Grossmannová Brodská

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...

Více od autora

Komentáře ke knize