Knihy
Historie
Antika
Sapfó
Z písní lásky

Sapfó
Z písní lásky

1945 | Nakladatelství František Borový

„Když trácké ženy usmrtily Orfea a roztrhaly jeho tělo, hlava a lyra, vhozené do řeky Hebru, odpluly do moře; a mořské vlny zanesly ta ústa, z nichž tryskal za živa tak čarovný zpěv, i s kouzelným nástrojem k ostrovu Lesbu. Tam byla hlava i lyra uložena do hrobu. A od té doby zpívali slavíci lesbičtí nejkrásněji."
<…br>Před půl třetím tisíciletím žila na ostrově Lesbu básnířka Sapfo, jež ráda zpívala o lesbických slavících, básnířka, v jejíchž melodických verších jako by zněla ozvěna hudby Orfeova kouzelného nástroje i jeho čarovného, podsvětní mocnosti přemáhajícího zpěvu. Není toho mnoho, co se nám dochovalo po staletích a tisíciletích z jejího slovesného odkazu, ale i to chudé torso, sestávající z úryvků a zlomků básní i písní, svědčí o osobnosti nad jiné silné, o pěvkyni bohy vskutku požehnané. Každá ta sloka, verš nebo pouhý Jeho útržek jsou toho dokladem nad jiné průkazným a v slovesném odkaze celé antiky bychom sotva nalezli něco tak lyricky bezprostředně silného, citově vroucího i básnicky nevšedního. I z nepatrných útržků jednotlivých básni nebo veršů můžeme vnímat jedinečnost osobnosti, jež před dávnými věky naučila mluvit milující duši a jež veršem vyjádřila tajemnou řeč srdce, do něhož vstoupila láska. Znamenitý znalec a povolaný tlumočník antických básníků, prof. Dr. Ferdinand Stiebitz, sebral a utřídil všechny ty básně, písně a zlomky, připínající se k Sapfinu jménu, v celek, který pod názvem Z písní lásky vychází jako další svazek druhé řady Pantheonu. Uveden jeho pronikavou a zasvěcenou studií o Sapfě, její době a díle, podává nám v mistrovském přetlumočení a výrazném přebásnění všechno, co je charakteristické a pro poznání osobnosti i poesie velké starověké básnířky důležité.

Řecká básnířka S a p f o, jež působila kolem r. 600 př. Kr. na ostrově Lesbu, desátá Musa podle jednoho epigramu přičítaného Platonovi, náleží mezi nemnohé evropské básnířky světového formátu. Ani pomluva, která se připojila k jejímu jménu, ani věky, které byly nespravedlivé k jejímu básnickému odkazu a zachovaly z něho jen ubohé trosky, nemohly zahladit její slávu pěvkyně bohy požehnané a její dílo, v slovesném odkazu antiky Jedinečné. Tak mnoho nám chybí k tomu, abychom jí plně porozuměli. Neznáme podrobněji dějiny její doby v její maloasijské vlasti, které jsou pozadím jejího působení. Málo toho víme z jejího života, který jistě byl aspoň nějaký čas velmi pohnutý. O nápěvech a hudebním doprovodu jejích písní nemáme ani zdáni. A z jejich písní se kromě jediné úplné zachovaly pouhé zlomky a zlomečky. Ale každé její slovo, které nám zachránila náhoda, je svědectvím její velké básnické osobnosti. Byla to žena, jež první naučila mluvit milující duši. Zlomky z jejích básní ukazují velkou znalkyni lidského srdce a velkou umělkyni slova. Při vší prostotě jejího výrazu a při omezenosti jejích představ, jež se pohybují v kruhu líbezné ženské společnosti sloužící Musám, Afroditě a Heře, jsou její písně výtvory, které budou i ve svých troskách stále budit podiv jako trosky řeckých chrámů. Tato knížka, nesoucí název Z písní lásky, přináší úvodem obraz Sapfiny lidské a umělecké osobnosti, překlad všech jejích zlomků jen poněkud významných a překladatelovy básnické evokace podnícené Sapfinými zlomky. „Když trácké ženy usmrtily Orfea a roztrhaly jeho tělo, hlava a lyra, vhozené do řeky Hebru, odpluly do moře; a mořské vlny zanesly ta ústa, z nichž tryskal za živa tak čarovný zpěv, i s kouzelným nás…trojem k ostrovu Lesbu. Tam byla hlava i lyra uložena do hrobu. A od té doby zpívali slavíci lesbičtí nejkrásněji."

Před půl třetím tisíciletím žila na ostrově Lesbu básnířka Sapfo, jež ráda zpívala o lesbických slavících, básnířka, v jejíchž melodických verších jako by zněla ozvěna hudby Orfeova kouzelného nástroje i jeho čarovného, podsvětní mocnosti přemáhajícího zpěvu. Není toho mnoho, co se nám dochovalo po staletích a tisíciletích z jejího slovesného odkazu, ale i to chudé torso, sestávající z úryvků a zlomků básní i písní, svědčí o osobnosti nad jiné silné, o pěvkyni bohy vskutku požehnané. Každá ta sloka, verš nebo pouhý Jeho útržek jsou toho dokladem nad jiné průkazným a v slovesném odkaze celé antiky bychom sotva nalezli něco tak lyricky bezprostředně silného, citově vroucího i básnicky nevšedního. I z nepatrných útržků jednotlivých básni nebo veršů můžeme vnímat jedinečnost osobnosti, jež před dávnými věky naučila mluvit milující duši a jež veršem vyjádřila tajemnou řeč srdce, do něhož vstoupila láska. Znamenitý znalec a povolaný tlumočník antických básníků, prof. Dr. Ferdinand Stiebitz, sebral a utřídil všechny ty básně, písně a zlomky, připínající se k Sapfinu jménu, v celek, který pod názvem Z písní lásky vychází jako další svazek druhé řady Pantheonu. Uveden jeho pronikavou a zasvěcenou studií o Sapfě, její době a díle, podává nám v mistrovském přetlumočení a výrazném přebásnění všechno, co je charakteristické a pro poznání osobnosti i poesie velké starověké básnířky důležité.

Řecká básnířka S a p f o, jež působila kolem r. 600 př. Kr. na ostrově Lesbu, desátá Musa podle jednoho epigramu přičítaného Platonovi, náleží mezi nemnohé evropské básnířky světového formátu. Ani pomluva, která se připojila k jejímu jménu, ani věky, které byly nespravedlivé k jejímu básnickému odkazu a zachovaly z něho jen ubohé trosky, nemohly zahladit její slávu pěvkyně bohy požehnané a její dílo, v slovesném odkazu antiky Jedinečné. Tak mnoho nám chybí k tomu, abychom jí plně porozuměli. Neznáme podrobněji dějiny její doby v její maloasijské vlasti, které jsou pozadím jejího působení. Málo toho víme z jejího života, který jistě byl aspoň nějaký čas velmi pohnutý. O nápěvech a hudebním doprovodu jejích písní nemáme ani zdáni. A z jejich písní se kromě jediné úplné zachovaly pouhé zlomky a zlomečky. Ale každé její slovo, které nám zachránila náhoda, je svědectvím její velké básnické osobnosti. Byla to žena, jež první naučila mluvit milující duši. Zlomky z jejích básní ukazují velkou znalkyni lidského srdce a velkou umělkyni slova. Při vší prostotě jejího výrazu a při omezenosti jejích představ, jež se pohybují v kruhu líbezné ženské společnosti sloužící Musám, Afroditě a Heře, jsou její písně výtvory, které budou i ve svých troskách stále budit podiv jako trosky řeckých chrámů. Tato knížka, nesoucí název Z písní lásky, přináší úvodem obraz Sapfiny lidské a umělecké osobnosti, překlad všech jejích zlomků jen poněkud významných a překladatelovy básnické evokace podnícené Sapfinými zlomky.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	146
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ferdinand Stiebitz
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Pantheon, Řada II
Vydání:	Definitivní vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2025 16:31
Číslo položky:	1400017

O autorovi

Sapfó

Sapfó, řecky v attickém dialektu Σαπφώ, v aiolském dialektu Ψάπφω , byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbos, kulturním centru 7. století př. n. l., vedla zde dívčí internátní školu. Sapfó se údajně narodila v Eresu na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis a po němž zdědila značné jmění. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí. S jejím životem je spojena řada legend. S jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště dodnes přežívá v označení ženské homosexuality – lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní věnována právě jí. Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně . Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skláda...

Více od autora