Sven Hedin
Z Pekingu do Moskvy

1925 | Nakladatelství Aventinum

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, vazba u předsádky prasklá, vše drží, lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~419 Kč~~ 369 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutý hřbet, vazba u předsádky prasklá, vše drží, lehce cítit kouřem	Skladem pro e-shop	149 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, vazba u předsádky prasklá, vše drží, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná
Počet stran:	266 , 23 nečíslovaných listů obrazových příloh, 1 mapový list
Jazyk:	česky
Překladatel:	Otakar Kunstovný
Edice:	Knihovna naučných spisů Aventina
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2025 14:59
Číslo položky:	1467540

O autorovi

Sven Hedin

Dr. Sven Anders Hedin KCIE byl švédský zeměpisec, topograf, cestovatel, fotograf, autor cestopisů a ilustrátor svých spisů. Ve čtyřech expedicích do Střední Asie objevil Transhimálaj , prameny řek Brahmaputra, Indus a Satledž, jezero Lobnor a zbytky měst, pohřebišť a Velké čínské zdi v pusté Tarimské pánvi. Hedinovo životní dílo dovršilo posmrtné vydání jeho Central Asia atlas. Jeho odkaz je do značné míry poškozen vztahem k nacismu. Jako patnáctiletý zažil Sven Hedin ve Stockholmu triumfální návrat polárníka Adolfa Erika Nordenskjölda z prvního úspěšného proplutí Severovýchodním průjezdem. Od té chvíle toužil stát se objevitelem. Studie u německého zeměpisce a sinologa Ferdinanda von Richthofen v něm vzbudily obdiv k Německu a posílily rozhodnutí podniknout výpravy do Střední Asie a zahladit poslední bílá místa na mapě Asie. Po promoci, a když ovládl četné jazyky a nářečí a podnikl dvě cesty Persií, neuposlechl rad Ferdinanda von Richthofen, aby pokračoval ve studiích zeměpisu a obeznámil se s metodami zeměpisného výzkumu; proto musil později hodnocení výsledků svých expedic přenechat jiným učencům. Ve třech odvážných výpravách do hor a pustin Střední Asie v letech 1894 až 1908 zmapoval a probádal do té doby neznámá území Východního Turkestánu a Tibetu. Při návratu do Stockholmu roku 1909 byl uvítán stejně triumfálně jako Adolf Erik Nordenskjöld. Roku 1902 se stal doposud posledním Švédem z královského domu, který byl povýšen do šlechtického stavu, a stal se koryfejem Švédska. Jakožto člen dvou akademií věd měl hlasovací právo při udílení Nobelových cen. Záznamy ze svých výprav položil základy přesné mapy Střední Asie. Byl světoznámý dík své vědecké dokumentaci a populáním cestopisům s vlastními fotografiemi, akvarely a kresbami...

Více od autora