Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Ignát Herrmann
Z notýskův Pavla Čamrdy

Ignát Herrmann
Z notýskův Pavla Čamrdy I + II KOMPLET

1927 | Nakladatelství F. Topič

Obsažené svazky:

Z notýskův Pavla Čamrdy I 1923 Díl I (261 s., 3. vyd.)
Z notýskův Pavla Čamrdy 1927 2. díl (287 s., 4. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	129 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná, zlacená horní ořízka
Počet stran:	287 + 261
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Sebrané spisy Ignáta Herrmanna, Sebrané spisy / Ignát Herrmann, 22. svazek ed. 22. svazek ed. Sebrané spisy I. Hermanna
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2026 14:16
Číslo položky:	1523453

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora