Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Anežka Čermáková-Sluková
Z mládí K[aroliny] Světlé a J[ana] Nerudy

Anežka Čermáková-Sluková
Z mládí K[aroliny] Světlé a J[ana] Nerudy

1940 | Nakladatelství J. Otto

Kniha byla vydána poprvé v r. 1912 pod názvem: Karolina Světlá ve stycích s Janem Nerudou. Toto druhé vydání je zkráceno. Kniha byla vydána poprvé v r. 1912 pod názvem: Karolina Světlá ve stycích s Janem Nerudou. Toto druhé vydání je zkráceno.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Malá Ottova knihovna
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2025 11:39
Číslo položky:	1189857

O autorovi

Anežka Čermáková-Sluková

Anežka Čermáková Sluková v matrice Aneška – 7. března 1947 Praha) byla česká učitelka, spisovatelka, překladatelka a etnografka. Rodiče Anežky Čermákové Slukové byli Jan Sluka – „chaloupník“ v Pasekách – a Josefa Sluková Mužáková. Sourozenci: Maria , Josefa , Ludmila , Jan Nep. Cyril , Johanna , Petr , Karolina a Božena V dětském věku ji v roce 1877, po úmrtí otce, vzala k sobě do Prahy teta – spisovatelka Karolína Světlá . V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací. V roce 1901 se provdala za Josefa Čermáka. Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. V 90. letech spolupracovala s Eliškou Krásnohorskou, se kterou vydala řadu pohádkových knih. Naučila se polsky a překládala. Karolině Světlé se stala společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou. Dělala korektury, jazykově upravovala a zapisovala díla, která jí Karolina Světlá v době své oční choroby diktovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence, vzpomínek, i uspořádáním a úpravou jejích souborných spisů v Ottově nakladatelství. Zasloužila se o zachování literární pozůstalosti spisovatelky v celistvosti a nechala ho uložit do Podještědského muzea v Českém Dubu. Sama plodně přispívala prozaickými črtami či povídkami do časopisů. Tematicky čerpala hlavně ze života rodného Podještědska.

Více od autora