Knihy
Historie
Antika
Publius Cornelius Tacitus
Z dějin císařského Říma

Publius Cornelius Tacitus
Z dějin císařského Říma : Dějiny - Život Iulia Agricoly - Germánie - Rozprava o řečnících

1976 | Nakladatelství Svoboda

Svazek obsahuje tři drobné práce a Tacitův první velký historický spis, nazvaný Dějiny.

Tacitovy spisy Život Iulia Agricoly, Germánie a Rozprava o řečnících jsou sice svým rozsahem pouhým zlomkem jeho literární činnosti, avšak svým obsahem jsou klíčem k poznání Tacitovy osobnosti. Na jejich stránkách se často o…bjevují myšlenky, které později znovu, v dokonalejší formě vyjádřil ve svých stěžejních dílech, Dějinách a Letopisech.

Monografie Život Iulia Agricoly je vlastně jakousi posmrtnou chvalořečí na Tacitova tchána, slavného vojevůdce a podrobitele Británie. Agricola je v Tacitově pohledu vzorem občanských ctností, ztělesněním starořímské virtus. Velikost a význam jeho osobnosti ostře kontrastuje s jeho vrstevníky a především osobou císaře Domitiana, závistivého a krutého despoty. Již v tomto prvním spise se plně projevuje Tacitovo mistrovství psychologické charakteristiky postav.

V Germánii zachytil Tacitus soudobé vědomosti o germánských kmenech žijících v evropském vnitrozemí východně od Rýna a severně od Dunaje. Podává zde zajímavý výklad o geografických poměrech, o rozložení jednotlivých kmenů, o jejich povaze, náboženských představách a celkovém způsobu života. Toto dílo je tedy nejen osobitou součástí Tacitova literárního odkazu a římské literatury vůbec, ale pro množství věcných údajů, které bychom, nebýt jeho, vůbec neznali, zůstává stále i velmi cenným pramenem k poznání nejstarších dějin evropského vnitrozemí.

Soubor Tacitových drobných spisů uzavírá Rozprava o řečnících, jež řeší otázku postavení řečnictví a možnosti jeho rozvoje za císařství.

V rozsáhlém historickém díle nazvaném Dějiny zachytil Tacitus ve 14 knihách události z let 68 – 96 n.l., tedy od smrti Neronovy do smrti Domitianovy. Dochované torzo líčí události necelých dvou let: roku 69, kdy se na římském trůně po prudkých a krvavých občanských bojích vystřídali rychle za sebou císařové Galba, Otho a Vitellius a legiemi na Východě byl provolán nový císař, Vespasianus, a roku 70 až do té doby, kdy Titus oblehl Jeruzalém. Při líčení těchto rušných událostí projevil Tacitus mimořádné schopnosti pro dramatické zachycení jednotlivých situací stejně jako pro přiléhavou psychologickou charakteristiku jednajících osobností. Pod povrchem vyprávění je však ukryt i závažný myšlenkový obsah – Tacitus, jehož ideálem zůstává republikánská státní forma, dospívá nakonec k poznání historické nutnosti císařství, které mu zaručuje vnitřní mír státu.

Tacitus náleží k řídkým zjevům římského písemnictví, které překonalo řecké vzory. V antice nebyl dostatečnou měrou pochopen a oceněn. Náležité ocenění mu přinesl teprve novověk, kde působil na dějepisectví a dal i tvůrčí inspiraci mnoha dramatikům, básníkům a prozaikům. Také v české literatuře lze nalézt četné ohlasy Tacita např. u Machara, Vrchlického, Bezruče aj. Svazek obsahuje tři drobné práce a Tacitův první velký historický spis, nazvaný Dějiny.

Tacitovy spisy Život Iulia Agricoly, Germánie a Rozprava o řečnících jsou sice svým rozsahem pouhým zlom…kem jeho literární činnosti, avšak svým obsahem jsou klíčem k poznání Tacitovy osobnosti. Na jejich stránkách se často objevují myšlenky, které později znovu, v dokonalejší formě vyjádřil ve svých stěžejních dílech, Dějinách a Letopisech.

Monografie Život Iulia Agricoly je vlastně jakousi posmrtnou chvalořečí na Tacitova tchána, slavného vojevůdce a podrobitele Británie. Agricola je v Tacitově pohledu vzorem občanských ctností, ztělesněním starořímské virtus. Velikost a význam jeho osobnosti ostře kontrastuje s jeho vrstevníky a především osobou císaře Domitiana, závistivého a krutého despoty. Již v tomto prvním spise se plně projevuje Tacitovo mistrovství psychologické charakteristiky postav.

V Germánii zachytil Tacitus soudobé vědomosti o germánských kmenech žijících v evropském vnitrozemí východně od Rýna a severně od Dunaje. Podává zde zajímavý výklad o geografických poměrech, o rozložení jednotlivých kmenů, o jejich povaze, náboženských představách a celkovém způsobu života. Toto dílo je tedy nejen osobitou součástí Tacitova literárního odkazu a římské literatury vůbec, ale pro množství věcných údajů, které bychom, nebýt jeho, vůbec neznali, zůstává stále i velmi cenným pramenem k poznání nejstarších dějin evropského vnitrozemí.

Soubor Tacitových drobných spisů uzavírá Rozprava o řečnících, jež řeší otázku postavení řečnictví a možnosti jeho rozvoje za císařství.

V rozsáhlém historickém díle nazvaném Dějiny zachytil Tacitus ve 14 knihách události z let 68 – 96 n.l., tedy od smrti Neronovy do smrti Domitianovy. Dochované torzo líčí události necelých dvou let: roku 69, kdy se na římském trůně po prudkých a krvavých občanských bojích vystřídali rychle za sebou císařové Galba, Otho a Vitellius a legiemi na Východě byl provolán nový císař, Vespasianus, a roku 70 až do té doby, kdy Titus oblehl Jeruzalém. Při líčení těchto rušných událostí projevil Tacitus mimořádné schopnosti pro dramatické zachycení jednotlivých situací stejně jako pro přiléhavou psychologickou charakteristiku jednajících osobností. Pod povrchem vyprávění je však ukryt i závažný myšlenkový obsah – Tacitus, jehož ideálem zůstává republikánská státní forma, dospívá nakonec k poznání historické nutnosti císařství, které mu zaručuje vnitřní mír státu.

Tacitus náleží k řídkým zjevům římského písemnictví, které překonalo řecké vzory. V antice nebyl dostatečnou měrou pochopen a oceněn. Náležité ocenění mu přinesl teprve novověk, kde působil na dějepisectví a dal i tvůrčí inspiraci mnoha dramatikům, básníkům a prozaikům. Také v české literatuře lze nalézt četné ohlasy Tacita např. u Machara, Vrchlického, Bezruče aj.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	473
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Bahník, Antonín Hartmann, Antonín Minařík
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	Vydání první, (Dějiny druhé, přepracované vydání)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2025 16:5
Číslo položky:	1215196

O autorovi

Publius Cornelius Tacitus

Publius Cornelius Tacitus byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců. O Tacitově životě existují jen sporadická svědectví od něj samého nebo jeho současníků, především od Plinia Mladšího. Jeho rodina pocházela pravděpodobně z jedné z římských provincií, snad Galie Cisalpínské nebo Galie Narbonské, některé prameny mluví o umbrijské Interamně . Rodina asi patřila k jezdeckému stavu . Tacitus vystudoval v Římě, kde se roku 78 oženil s dcerou významné osoby veřejného života, Gnaea Iulia Agrikoly. Za císaře Vespasiána zahájil typickou úřední kariéru římského senátora , poté se v roce 88 se stal praetorem a po ukončení praetury spravoval nějakou provincii . Roku 97 se stal consul suffectus, což byl politický vrchol jeho kariéry. Za vlády císaře Traiana spravoval jako konzul provincii Asii , kde působil do roku 115 nebo 116. Zastával také kněžskou funkci ve sboru Patnácti mužů pro výkon svátostí. Tacitus byl považován za jednoho z nejvýznamnějších řečníků své doby; řečnickému umění se věnoval stylisticky ovlivněn Markem Tulliem Ciceronem, nejvýznamnějším řečníkem zlaté latiny, ve spise Dialogus de oratoribus, které pravděpodobně sepsal v mládí. Svou jazykovou povahou se tento spis liší od ostatních autorových děl. Po konzulátu za císaře Nervy začal s prací na svém největším dějepisném díle, Dějinách, které sahalo snad až do počátku vlády císaře Hadriána. Tacitus napsal své dějepisné dílo z pohledu senátora, který posuzoval dobu římských císařů od Tiberia po Domiciána, nakolik ještě odpovídala ideálům římské republiky. Obě hlavní dějepisná díla jsou sepsána analistickou metodou, v níž jsou události vypisovány po jednotlivých rocích, pokud sahaly do více let, bývají obvykle přerušeny do několika výkladů. Tac...

Více od autora