Enrique Stanko Vráz
Z cest E. St. Vráze

1925 | Nakladatelství Nákladem Svatopluka Jelínka

Cestopisná díla E. St. Vráze, jednoho z prvních světových cestovatelů českých, jenž před lety informoval český svět, malou, ochuzenou a veškeré svobody zbavenou zemi, o jiných šťastnějších, bohatších zemích prvý a dodnes namnoze jediný přinášel zprávy o krajích, bělochu, takřka nepřístupných, neznámých a neprozkoumanýc…h, o krajích, které Vráz navštívil nezřídka jako prvý z Čechů vůbec. A bezprostřednost, tato ryzí zkušenost, vykoupená tisícerými útrapami a nemocemi, je největším, a zvláště sugestivním kouzlem knih Vrázových.
Odkázán sám na sebe, na své skromné prostředky existenční, vydán nepřemožitelnou touhou dojmu a vášnivým zájmem sběratelským a přírodovědeckým, prožíval své cestopisné zkušenosti nikoliv z bezpečné vzdálenosti turistického cestovatele, nýbrž z nejbližší a často velmi osudové blízkosti.
Vráz žil mezi lidmi, k nimž přišel často jako prvý běloch, žil jejich primitivním životem a jejich svízeli, ať již to bylo mezi polodivokými honci dobytka ve Venezuele, nebo mezi divokými kmeny indiánskými kdesi na Orinoku, u fantastických mohamedánů v Maroku a v západní Africe, nebo konečně mezi Dajaky na Borneu a mezi Papuánci na Nové Guinei
V Praze dne 1. září 1925. Dr. Jan Frič – profesor státní průmyslové školy v Praze Cestopisná díla E. St. Vráze, jednoho z prvních světových cestovatelů českých, jenž před lety informoval český svět, malou, ochuzenou a veškeré svobody zbavenou zemi, o jiných šťastnějších, bohatších …zemích prvý a dodnes namnoze jediný přinášel zprávy o krajích, bělochu, takřka nepřístupných, neznámých a neprozkoumaných, o krajích, které Vráz navštívil nezřídka jako prvý z Čechů vůbec. A bezprostřednost, tato ryzí zkušenost, vykoupená tisícerými útrapami a nemocemi, je největším, a zvláště sugestivním kouzlem knih Vrázových.
Odkázán sám na sebe, na své skromné prostředky existenční, vydán nepřemožitelnou touhou dojmu a vášnivým zájmem sběratelským a přírodovědeckým, prožíval své cestopisné zkušenosti nikoliv z bezpečné vzdálenosti turistického cestovatele, nýbrž z nejbližší a často velmi osudové blízkosti.
Vráz žil mezi lidmi, k nimž přišel často jako prvý běloch, žil jejich primitivním životem a jejich svízeli, ať již to bylo mezi polodivokými honci dobytka ve Venezuele, nebo mezi divokými kmeny indiánskými kdesi na Orinoku, u fantastických mohamedánů v Maroku a v západní Africe, nebo konečně mezi Dajaky na Borneu a mezi Papuánci na Nové Guinei
V Praze dne 1. září 1925. Dr. Jan Frič – profesor státní průmyslové školy v Praze

Stav

Velmi dobrý

převazba

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	421
Jazyk:	česky
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 10. 2021 13:32
Číslo položky:	232092

O autorovi

Enrique Stanko Vráz

Enrique Stanko Vráz byl český cestovatel a fotograf, možná bulharského původu. Navštívil různé části Severní, Jižní a Střední Ameriky, Asie a Afriky. Během svých cest nasbíral množství přírodnin a uměleckých předmětů, které věnoval Národnímu muzeu. Je autorem několika cestopisů – Z cest E. St. Vráze , Napříč rovníkovou Amerikou , V Siamu, v zemi bílého slona , Čína , Z dalekých světů . Jeho původ je zahalen tajemstvím. On sám tvrdil, že se narodil 18. února roku 1860 v bulharském městě Veliko Tărnovo. Jeho otec měl být ruský důstojník nebo diplomat a matka Češka. Mnoho historiků se však snaží toto Vrázovo tvrzení zpochybnit. Spekuluje se o tom, že by se pod pseudonymem Enrique Stanko Vráz mohl skrývat pohřešovaný básník německého původu Karel Ilichman, Ferdinand Schpale z Haliče, hrabě Kolowrat nebo nemanželský syn šlechtice Thurn Taxise. Vychoval jej český vlastenec Bukvička. Vráz měl údajně vystudovat českou střední vojenskou školu a začít studovat medicínu ve Švýcarsku, její studium však patrně nedokončil. Kolem roku 1880 se vydal do Severní Afriky. V přestrojení za Araba se pokoušel dostat z Maroka do muslimského města Timbuktu. Po třech letech marných pokusů se rozhodl dostat do Timbuktu z Gambie. V Gambii ho ale zaskočila malárie, a tak se na cestu vydává až v roce 1885. Vráz však po 322 km plavby po řece Gambii opět onemocněl malárií a musel se vrátit zpět. Na sklonku tohoto roku cestoval po Libérii, Sierra Leone, a po Ghaně, kde byl zajat kmenem Ašantů. Z jejich zajetí se mu však podařilo uniknout. Během svého pobytu v západní Africe nasbíral nesmírné množství přírodnin, asi 15 000 kusů hmyzu, 1200 ptáků, 600 savců a asi 800 kusů jiných předmětů. Velkou část z této sbírky zakoupil britský guvernér a nechal ji vystavit v Dublinu. Celou řadu z těchto přírodnin věnoval zcela zdarma v roce 1885 Národnímu muzeu. Ze západní Afriky se vydal na Kanárské ostrovy, aby ...

Více od autora