Milada Marešová
Waldheimská idyla

1947 | Dělnické nakladatelství

Milada Marešová byla nadaná a úspěšná prvorepubliková malířka a ilustrátorka. Po mnichovské anexi začala spolupracovat s ilegálním časopisem V boj. V roce 1940 byla za toto angažmá v odboji zatčena gestapem a odsouzena ke dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Dobu svého pobytu v ženské káznici sugestivním …způsobem popsala ihned po válce a vydala jako knihu vzpomínek v Dělnickém nakladatelství. Z Waldheimu pochází rovněž řada autorčiných strhujících kreseb zachycujících smutné, ale i groteskní zážitky ze života mezi čtyřmi zdmi káznice, monotónní pracovní dril, pravidelné procházky po vězeňském dvoře a psychologicky prokreslené portréty bachařek i spoluvězeňkyň. Druhé vydání memoárů Milady Marešové Waldheimská idyla je rozšířeno o řadu dosud nepublikovaných kreseb, včetně těch, jež Marešová pořizovala úlomky tužek na kousky toaletního papíru již během své vazby na Pankráci a v Berlíně, a také o nepublikované tušové kresby z let 1945–1947, jež důkladněji dokreslují události a osoby, o nichž autorka ve svých vzpomínkách píše. Dodatkem k novému vydání je rovněž korespondence Milady Marešové z doby její vazby a věznění. Milada Marešová byla nadaná a úspěšná prvorepubliková malířka a ilustrátorka. Po mnichovské anexi začala spolupracovat s ilegálním časopisem V boj. V roce 1940 byla za toto angažmá v odboji zatčena g…estapem a odsouzena ke dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Dobu svého pobytu v ženské káznici sugestivním způsobem popsala ihned po válce a vydala jako knihu vzpomínek v Dělnickém nakladatelství. Z Waldheimu pochází rovněž řada autorčiných strhujících kreseb zachycujících smutné, ale i groteskní zážitky ze života mezi čtyřmi zdmi káznice, monotónní pracovní dril, pravidelné procházky po vězeňském dvoře a psychologicky prokreslené portréty bachařek i spoluvězeňkyň. Druhé vydání memoárů Milady Marešové Waldheimská idyla je rozšířeno o řadu dosud nepublikovaných kreseb, včetně těch, jež Marešová pořizovala úlomky tužek na kousky toaletního papíru již během své vazby na Pankráci a v Berlíně, a také o nepublikované tušové kresby z let 1945–1947, jež důkladněji dokreslují události a osoby, o nichž autorka ve svých vzpomínkách píše. Dodatkem k novému vydání je rovněž korespondence Milady Marešové z doby její vazby a věznění.

Stav

Dobrý

pouze obálka mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	150 , 9 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milada Marešová
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2024 10:37
Číslo položky:	829426

O autorovi

Milada Marešová

Milada Marešová byla česká malířka a ilustrátorka. Věnovala se malbě, kresbě a ilustrátorské tvorbě. Byla inspirována expresionismem německého ražení , který byl českými umělci doby meziválečné vesměs odmítán. Dále pak malíři Picassem, Boschem a Henrim Rousseauem. Tématem obrazů jí bylo město a lidé, a to zejména ženy v různých situacích a s rozličným sociálním postavením. Dalším výrazným tématem jejích děl jsou sociální problémy. Milada Marešová se narodila do rodiny profesora Františka Mareše, fyziologa a filosofa. Studovala nejprve na Uměleckoprůmyslové škole , pak u Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění . V rámci studií se dostala do Berlína a Paříže, kde v roce 1923 studovala u českého výtvarníka Františka Kupky. První samostatnou výstavu měla v Topičově salonu v Praze v roce 1925. Do uměleckého světa ale výrazně vstoupila až výstavou v Aventinské mansardě . Ilustrovala mnoho knih, bibliofilií a časopisů . Malířka vytvořila počátkem 20. let rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů pohádkových příběhů pro tzv. „domácí biograf“. Za spolupráci s ilegálním časopisem V boj Vojtěcha Preissiga byla v roce 1940 zatčena a odsouzena k 12 letům vězení. Po válce vstoupila do KSČ, v roce 1969 z ní vystoupila na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Po skončení 2. světové války pracovala především v oboru dětské ilustrace. Malovat znovu začala na počátku 60. let po návratu z cesty do Číny. Poslední obrazy nakreslila v roce 1983, ke konci života jí bránila v práci Alzheimerova nemoc.

Více od autora