Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Julien Green
Vzpoura Adrieny Mesuratové

Julien Green
Vzpoura Adrieny Mesuratové

1932 | Nakladatelství Melantrich

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

číslováno, celopergamenová, zlacená horní ořízka v ochranné krabičce

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý číslováno, celopergamenová, zlacená horní ořízka v ochranné krabičce	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 149 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	nečíslovaný výtisk, viz. tiráž
Vazba:	pevná
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Renč
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Úroda
Vydání:	Úroda (29.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2022 8:12
Číslo položky:	299687

O autorovi

Julien Green

Julien Green byl americko-francouzský spisovatel proslulý svými psychologickými romány. Ceněno je též osmnáct svazků jeho deníků a úvah. Psal je od roku 1926 až do smrti. Narodil se ve Francii americkým rodičům , kteří oba pocházeli z amerického Jihu . Ve Francii prožil většinu života, sžil se s francouzským kulturním prostředím a svá díla psal ve francouzštině. Přesto si až do smrti ponechal americké občanství, pod vlivem své matky se označoval za Jižana a hlásil se k odkazu jižanské Konfederace. Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Roku 1922 se vrátil do Francie, ale za druhé světové války sloužil v americké armádě a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, také z předválečného amerického jihu. dále eseje, divadelní hru a deset svazků velmi ceněných deníků. Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v desíti svazcích. Pocházel z episkopalistické rodiny, ale roku 1916 konvertoval ke katolictví. Později se vrátil k protestantství, ale roku 1939 znovu přestoupil na katolictví. Celý život vnitřně bojoval se svou homosexualitou. Kvůli své náboženské víře se nakonec rozhodl pro celibát. Zemřel v Paříži, na vlastní přání však byl pohřben v kostele sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, a to kvůli nedaleké soše Panny Marie, k níž měl osobní vztah.

Více od autora