Stanislav Kostka Neumann
Vzpomínky

1948 | Nakladatelství Svoboda

Vzpomínky psané 1911-1929, prvně vydané již r. 1931, obsahují pět statí. V prvé vzpomíná básník na své dětství a mládí, zvláště na pokrokové hnutí let devadesátých, "Omladinu", na proces s jejími členy, a na své žalářování. V druhé vypravuje o svých literárních přátelích z doby pobytu na Žižkově v "olšanské vile", ve t…řech dalších vzpomíná zvláště na Františka Gelnera, na šantánové zpěváky bratry Hartmanny, Arnošta Procházku a na skupinu Moderní Revue. Na mnoha místech se v knize mihnou kratičké charakteristiky jiných významných osobností světa uměleckého i politického. Vzpomínky psané 1911-1929, prvně vydané již r. 1931, obsahují pět statí. V prvé vzpomíná básník na své dětství a mládí, zvláště na pokrokové hnutí let devadesátých, "Omladinu", na proces s jejími člen…y, a na své žalářování. V druhé vypravuje o svých literárních přátelích z doby pobytu na Žižkově v "olšanské vile", ve třech dalších vzpomíná zvláště na Františka Gelnera, na šantánové zpěváky bratry Hartmanny, Arnošta Procházku a na skupinu Moderní Revue. Na mnoha místech se v knize mihnou kratičké charakteristiky jiných významných osobností světa uměleckého i politického.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Sebrané spisy, Sebrané spisy St. K. Neumanna, Sebrané spisy S.K.Neumanna
Vydání:	Vyd. 3., ve Svobodě 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2025 10:35
Číslo položky:	1430043

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora