Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Petr Bezruč
Vzpomínky na Petra Bezruče

Petr Bezruč, František Hlavica, Čeněk Chládek
Vzpomínky na Petra Bezruče : k osmdesátým narozeninám národního umělce Petra Bezruče 1867-1947

1947 | Nakladatelství Podniková rada čs. pošty

Soubor článků, krátkých přání, poesie řady autorů k 80. narozeninám PB. Soubor článků, krátkých přání, poesie řady autorů k 80. narozeninám PB.

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 23. 5. 2025

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	286
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	27. 8. 2024 16:9
Číslo položky:	955796

O autorech

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora

František Hlavica

František Hlavica byl akademický malíř, ilustrátor a vysokoškolský profesor. František Hlavica se narodil ve Vsetíně. Jeho otec František Jan Hlavica byl řezbář a lidový muzikant. František Pocházel ze šesti sourozenců z nichž dva, Emil a Rudolf byli rovněž umělecky nadaní. Po absolvování obecné školy šel studovat Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Měl se původně stát otcovým nástupcem v řezbářské dílně. Touha po malování jej však dovedla až do Prahy na malířskou akademii. V roce 1901 složil přijímací zkoušky a nastoupil do přípravky. V roce 1902 pokračoval ve studiu v malířské speciálce prof. Hanuše Schwaigera. Během studia obdržel Hlavica několikrát první cenu na žákovských výstavách Akademie a byl představen císaři Františku Josefovi I. jako nejlepší žák. V roce 1907 ukončil úspěšně studium a nastoupil na vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Po návratu s vojenské služby se vydal do Itálii. Po návratu z Itálie žil střídavě v Praze a ve Vsetíně. V roce 1910 vystavoval v pražském Rudolfinu a následně obdržel stipendium na cestu do Španělska. V průběhu první světové války narukoval a převážnou část strávil na východní frontě, kde se zúčastnili bojů v zákopech. Koncem roku 1917 byl převelen do Krakova k leteckému oddílu. V roce 1918 byl jako technický důstojník poslán na italskou frontu. Byl raněn do pravé ruky a konec války strávil ve Vídni. Po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry, patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. Díky přátelství s Janem Masarykem procestoval Hlavica Francii a Velkou Británii. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně. Dál jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče chatu na "Kohútce". V roce 1938 se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně. František Hlavica byl velmi plodný a namaloval mnoh...

Více od autora