Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Vladimír Müller
Vyprávění o Národním divadle

Vladimír Müller
Vyprávění o Národním divadle

1963 | Nakladatelství Orbis

Každý večer proudí stovky lidí ze středu i z předměstí Prahy, z blízkých i vzdálených konců republiky do Národního divadla. Hlediště se mění ve velikou rodinu nadšených diváků, nad nimiž pravdivě září nápis Národ sobě. Kdo si z nich vzpomene, jakou podivuhodnou historii má tato budova, kolik obětavosti a lásky, kolik d…ělnických haléřů a vdoviných grošů bylo třeba, aby byla postavena na místě někdejší solnice!

Naši lidé vždycky milovali své divadlo, i tehdy když neměli peníze na vstupné. „Kdybychom šli denně kol něho a v hodině každé, vždy se po něm točí zrak náš, otáčí se za sluncem!“ napsal kdysi Jan Neruda a jeho slova platí podnes.

Vladimír Müller, čerpaje z bohatých znalostí divadelního odborníka i úspěšného beletristy, vypráví v této knížce prostě, a přece s nadšením básníka příběh lidu, který si jako symbol národního probuzení postavil své divadlo. Je to vyprávění o jediné scéně světa, která vznikla z lásky a obětavosti lidu, ale je to také bohatá freska Prahy včerejší a dnešní, dramatický obraz Pražanů, které myšlenka Národního divadla ovlivňovala a utvářela. Kolik radosti a žalu bylo skryto již v přípravách, kolik zápasů bylo nutno vybojovat, než byl položen základní kámen, jak mohutná byla manifestace při této slavnosti a jak mnohem obrovitější, třeba bolestnější byla demonstrace, když Národní divadlo nešťastnou náhodou vyhořelo. Starší čtenáři budou toto vyprávění číst s dojetím a mladí poznají nejkrásnější lidskou vlastnost: nesobeckou obětavost a nadšení. Národní umělec Jaroslav Průcha nazval tento rukopis „malou knížkou o velkém činu probuzeného národa“. Vychází vlastně v jubilejní době, neboť před sto lety, 18. listopadu 1862, se konalo zahajovací představení v Prozatímním divadle a před osmdesáti lety, 18. listopadu 1883, bylo slavnostně otevřeno, po požáru znovuvybudované, Národní divadlo. Kniha je vyzdobena ilustracemi akademického malíře Karla Müllera a doplněna bohatou obrazovou přílohou z dokumentárních snímků. Každý večer proudí stovky lidí ze středu i z předměstí Prahy, z blízkých i vzdálených konců republiky do Národního divadla. Hlediště se mění ve velikou rodinu nadšených diváků, nad nimiž pravdivě září… nápis Národ sobě. Kdo si z nich vzpomene, jakou podivuhodnou historii má tato budova, kolik obětavosti a lásky, kolik dělnických haléřů a vdoviných grošů bylo třeba, aby byla postavena na místě někdejší solnice!

Naši lidé vždycky milovali své divadlo, i tehdy když neměli peníze na vstupné. „Kdybychom šli denně kol něho a v hodině každé, vždy se po něm točí zrak náš, otáčí se za sluncem!“ napsal kdysi Jan Neruda a jeho slova platí podnes.

Vladimír Müller, čerpaje z bohatých znalostí divadelního odborníka i úspěšného beletristy, vypráví v této knížce prostě, a přece s nadšením básníka příběh lidu, který si jako symbol národního probuzení postavil své divadlo. Je to vyprávění o jediné scéně světa, která vznikla z lásky a obětavosti lidu, ale je to také bohatá freska Prahy včerejší a dnešní, dramatický obraz Pražanů, které myšlenka Národního divadla ovlivňovala a utvářela. Kolik radosti a žalu bylo skryto již v přípravách, kolik zápasů bylo nutno vybojovat, než byl položen základní kámen, jak mohutná byla manifestace při této slavnosti a jak mnohem obrovitější, třeba bolestnější byla demonstrace, když Národní divadlo nešťastnou náhodou vyhořelo. Starší čtenáři budou toto vyprávění číst s dojetím a mladí poznají nejkrásnější lidskou vlastnost: nesobeckou obětavost a nadšení. Národní umělec Jaroslav Průcha nazval tento rukopis „malou knížkou o velkém činu probuzeného národa“. Vychází vlastně v jubilejní době, neboť před sto lety, 18. listopadu 1862, se konalo zahajovací představení v Prozatímním divadle a před osmdesáti lety, 18. listopadu 1883, bylo slavnostně otevřeno, po požáru znovuvybudované, Národní divadlo. Kniha je vyzdobena ilustracemi akademického malíře Karla Müllera a doplněna bohatou obrazovou přílohou z dokumentárních snímků.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302 , 42 obrázkových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Müller
Edice:	Pragensie
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 11:51
Číslo položky:	658392

O autorovi

Vladimír Müller

Vladimír Müller byl český publicista a spisovatel. Vladimír Müller se narodil 8. srpna 1904 v Praze. Vystudoval dějiny moderních literatur na Filozofické fakultě Karlovy university. Přátelil se s Voskovcem a Werichem, v premiéře jejich Vest Pocket Revue 19. dubna 1927 hrál fotografa Blažeje Josseka. V letech 1930–1931 byl odpovědným redaktorem časopisu Jas , 1930–1935 přispíval do kulturní rubriky Národních listů. V období 1936–1943 zaměstnancem Čs. Rozhlasu . Svůj první román Žebrák s erbem vydal v roce 1941. Historickým románům z doby Rudolfa II. a životopisům osobností se věnoval zhruba do roku 1949, opět se k nim vrací v závěru života. Po osvobození prochází různými funkcemi a v letech 1948–58 se stává vedoucím dokumentačního oddělení kulturního nakladatelství Dilia. Svobodné povolání vykonával od roku 1958. Vladimír Müller zemřel 2. října 1977 v Praze. Vladimír Müller je též autorem překladů, doslovů, rozhlasových her a úprav textů pro rozhlas a pro knižní vydání. Opera Maxmiliána Hájka Rožmberští rybníkáři z roku 1956 je zhudebněním divadelní hry Rybníkář Kuba.

Více od autora