Mathias Enard se narodil roku 1972 ve městě Niort. V paříži nejprve studoval soudobé umění a vydal básnickou sbírku „Travail de nuit“ . Poté studoval na Ústavu orientálních jazyků INALCO arabštinu a perštinu. Habilitoval se na CNRS v sekci iránský svět. V létě roku 1991 procestoval doprovázen fotografem Libanon: jeho první kontakt nejen s arabským světem, nýbrž, nepřímo, i s občanskou válkou a místními milicemi. Vyšla pak další sbírka, „Parfois entre nous la mer“ . V roce 1992 pobýval několik měsíců v Teheráně, aby studoval perštinu. Ernard podnikal cesty po arabském území a získal možnost studovat rok v Damašku na francouzském Ústavu arabských studií. Enard si prohloubil své znalosti v arabské literatuře a pustil se do prvních překladů. Seznámil se s básníkem Jacquesem Reda, v Damašku se setkal s Mahmoudem Darwishem a Nazih Abu Affashem. Dva roky žil v jihosyrské vesnici Soueida. Poté se vrátil do Teheránu, kde potkával vojáky z irácko – iránské války a začal pracovat na románě „La Perfection du tir“ , ve kterém vypráví příběh ostřelovače, jenž osciluje mezi vraždou a láskou. Kniha vyšla v roce 2003 a získala cenu Prix Edmée de la Rochefoucauld a Prix des Cinq Continents de la Francophonie. Poté se Enard usadil v Barceloně, kde dodnes učí na univerzitě arabštinu. Roku 2005 vydal román „Remonter l’Orenoque“ , 2007následoval burleskní esej o terorismu „Bréviaire des artificiers“ Od roku 2004 je členem redakční rady časopisu „Inculte“ v Paříži. Jeho nejnovější, nejctižádostivější a nejúspěšnější kniha vyšla v roce 2008 pod názvem „Zone“. Za tuto knihu získal Enard několik literárních cen.