Miloslav Růžička, Tomáš Růžička
Vyhnanci II : akce "Kulak" : zločin proti lidskosti! - II

2011 | Nakladatelství Miloslav Růžička

Tato dokumentární kniha, ve které naleznete 83 životních příběhů selských rodin z celé naší republiky, jež komunistický režim po svém nástupu k moci v roce 1948 tvrdě potrestal vyhnáním ze svých rodinných gruntů, pravdivě a nezkresleně popisuje způsoby a nelidské zacházení s živiteli národa, kteří po generace žili v kl…idu a v souladu s přírodou. Tato dokumentární kniha, ve které naleznete 83 životních příběhů selských rodin z celé naší republiky, jež komunistický režim po svém nástupu k moci v roce 1948 tvrdě potrestal vyhnáním ze svých rodin…ných gruntů, pravdivě a nezkresleně popisuje způsoby a nelidské zacházení s živiteli národa, kteří po generace žili v klidu a v souladu s přírodou.

Součástí souboru:

Vyhnanci 2008 (2 sv)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	431
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026014987
ISBN:	9788026014980
Ilustrátor:	Tatiana Stejskalová
Vydáno v:	Česko

O autorech

Miloslav Růžička

politický vězeň narozený 10. října 1925 ve Vilémově tzv. kulacký původ předznamenal jeho osud po únoru 1948 v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin v lednu 1952 odsouzen na pět let těžkého žaláře vězněn převážně na Jáchymovsku, kde prožil i těžké korekce aktivní člen KPV v Havlíčkove Brodě autor knih o násilné kolektivizaci a perzekuci politických vězňů Miloslav Růžička se narodil 10. října 1925 ve Vilémově č. 47. Jeho otec Karel Růžička byl sedlák, na rodinném statku pomáhala i matka Anna. Rodiče vedle Miloslava vychovali i starší dceru, která se později stala učitelkou. Miloslav navštěvoval obecnou školu ve Vilémově a tři roky měšťanské školy v Golčově Jeníkově. Když byli otec a jejich kočí povoláni k mobilizaci, musel měšťanku opustit a pracovat na rodinném statku. Později ještě absolvoval dvouletou hospodářskou školu. Okupaci rodina přečkala bez větší pohromy, i když ani jí se nevyhnuly hospodářské kontroly na statku. Úmrtím děda se Miroslav stal během okupace majitelem jeho poloviny statku a začal s otcem naplno hospodařit. Po osvobození se s otcem přihlásili do scelovacího družstva , jehož se stal Miloslav jednatelem. Rodina totiž vlastnila několik menších políček, která se snažila prostřednictvím scelovacího družstva uspořádat do větších celků, na kterých následně hospodařili. Pan Miloslav byl rovněž členem Sokola, sboru místních dobrovolných hasičů, vášnivě se hrálo i ochotnické divadlo. Klidný život však netrval dlouho. Ještě před únorem 1948 byl Miloslav povolán na vojenskou službu, kterou vykonával v Písku. Když byl po pěti měsících propuštěn zpět do civilu, stal se cestou na nádraží svědkem komunistické demonstrace, která oslavovala „vítězství dělnické třídy“. „Když jsem šel v roce 1948 v Písku k vlaku, viděl jsem tam komunistickou manifestaci, jak se radovali, že mají vítězství ve svých rukách. Já jsem se jim usmíval a říkal jsem si: ‚Vy, vy to daleko nedovedete. Vždyť jste obyčejní plebejci, primitivov...

Více od autora