Hans Dominik
Východ proti západu

1926 | Nakladatelství Melantrich

Historická antropologie odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo …jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. Takoví lidé po sobě někdy zanechají takzvané egodokumenty: své deníky, dopisy přátelům či rodinám, autobiografie nebo osobní zápisky. Hlavně přes tyto prameny, poskytující veskrze osobní pohled na válku a válečné násilí, nahlíží autor krymskou válku , první válku, která získala zcela nečekaný rozměr mimo jiné díky aplikaci řad technických inovací průmyslové revoluce. Autor překračuje obvyklý schematický způsob pohlížení na krymskou válku jako nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nestaví se na žádnou stranu a analyzuje zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu pohledem celkem 137 jeho účastníků z ruské a britské strany. Autor analyzuje klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu-města hrdiny nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku lehké brigády, a v jejich pozadí nachází mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu. V oboru historiografie vojenství se jedná o unikátní přístup, nemající zatím paralely v českém ani světovém prostředí. Historická antropologie odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni…: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. Takoví lidé po sobě někdy zanechají takzvané egodokumenty: své deníky, dopisy přátelům či rodinám, autobiografie nebo osobní zápisky. Hlavně přes tyto prameny, poskytující veskrze osobní pohled na válku a válečné násilí, nahlíží autor krymskou válku , první válku, která získala zcela nečekaný rozměr mimo jiné díky aplikaci řad technických inovací průmyslové revoluce. Autor překračuje obvyklý schematický způsob pohlížení na krymskou válku jako nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nestaví se na žádnou stranu a analyzuje zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu pohledem celkem 137 jeho účastníků z ruské a britské strany. Autor analyzuje klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu-města hrdiny nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku lehké brigády, a v jejich pozadí nachází mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu. V oboru historiografie vojenství se jedná o unikátní přístup, nemající zatím paralely v českém ani světovém prostředí.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	260
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2025 15:52
Číslo položky:	1390744

O autorovi

Hans Dominik

Hans Dominik byl německý spisovatel, autor vědeckofantastických a dobrodružných románů, populárně vědeckých knih a článků; vzděláním inženýr . Proslavil se především svými romány a povídkami žánru science fiction a utopie, které jsou v Německu populární do dnešních dnů. Řada jeho románů i povídek vyšla také v českém překladu, vesměs však už v období před druhou světovou válkou. Hans Dominik se narodil jako syn novináře a vydavatele Friedricha Wilhelma Emila Dominika a jeho ženy Hedwig, rozené Mügge , 15. listopadu 1872 ve Zwickau . Byl vnukem spisovatele dobrodružných románů Theodora Mügge. Své mládí, stejně jako velkou část života, prožil v Berlíně. Navštěvoval několik gymnázií, mimo jiné i gymnázium Ernestinum ve městě Gotha, na kterém vyučoval matematiku a fyziku Kurd Lasswitz, další z průkopníků německé vědeckofantastické literatury. Toto setkání ovlivnilo Hanse Dominika na celý další život. Mimo to nechal Kurd Lasswitz také část svých literárních děl publikovat ve vydavatelství Dominikova otce. Po absolvování maturity v roce 1893 studoval Hans Dominik na Technické univerzitě v Berlíně strojírenství se zaměřením na železniční techniku. Roku 1894 těžce onemocněl jeho otec a Hans Dominik musel přerušit svá studia, neboť touto nemocí těžce strádaly otcovy obchodní aktivity. Hans musel vydělávat peníze a pracoval jako elektrikář v Porýní do té doby, než mohl pokračovat ve studiu. Roku 1895 podnikl svou první cestu do Ameriky. Při své další cestě do USA zde strávil celý rok a na živobytí si vydělával jako elektroinženýr. Ve Spojených státech získal mnoho technických i hospodářských poznatků a také poznal zemi, která byla zcela odlišná od tehdejšího Německa. Tyto zážitky se později promítly v sérii knih pro mládež John Workman, der Zeitungsboy , v příběhu o úspěšném vze...

Více od autora