Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Jan Rys
Vteřiny z polí, luk a strání

Jan Rys
Vteřiny z polí, luk a strání

1973 | Nakladatelství Orbis

Citlivý obdivovatel a znalec přírody při svých vycházkách s kamerou zachytil známé i méně známé představitele naší rozmanité fauny. V nekonvenčních fotografiích nám ukazuje řadu ptáků a savců v původním prostředí, v němž žijí,a ve všech ročních obdobích. V knížce najdeme také snímky rostlin a krajinné záběry. Obrázky a…utor doplnil vyprávěním o fotografovaných zvířatech a o tom, jak snímky pořizoval. Citlivý obdivovatel a znalec přírody při svých vycházkách s kamerou zachytil známé i méně známé představitele naší rozmanité fauny. V nekonvenčních fotografiích nám ukazuje řadu ptáků a savců v původn…ím prostředí, v němž žijí,a ve všech ročních obdobích. V knížce najdeme také snímky rostlin a krajinné záběry. Obrázky autor doplnil vyprávěním o fotografovaných zvířatech a o tom, jak snímky pořizoval.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Radmila Kunová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	170
Jazyk:	česky
Edice:	Knihy o přírodě
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2022 9:47
Číslo položky:	278829

O autorovi

Jan Rys

Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač , byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Josef Rozsévač studoval na lékařské fakultě, ale studia ani po osmi letech nedokončil. Ve Vlajce působil od roku 1936 a z konspirativních důvodů začal používat pseudonym Jan Rys. Po Mnichovském diktátu byla činnost organizace Vlajka 11. listopadu 1938 zastavena a působila ilegálně pod novým jménem „Maffie nového Československa – Vlajka“ , a Rys-Rozsévač byl uvězněn. Před začátkem okupace v březnu 1939 ho české úřady propustily. V době druhé světové války se Rys-Rozsévač stal vůdcem obnovené Vlajky, podporovatelem nacistů a jejich protižidovské politiky. V letech 1939 - 1940 uspořádala Vlajka masová shromáždění proti představitelům první republiky Masarykovi a Benešovi. Zároveň měl ale dlouhodobé osobní spory s jinými českými kolaboranty, zejména s Emanuelem Moravcem, kterému rád připomínal jeho někdejší spojenectví s prezidentem Benešem. Tento osobní spor byl nejspíš příčinou i toho, že nacisté Ryse-Rozsévače v roce 1942 zatkli a ten skončil v koncentračním táboře Dachau. Po válce se Jan Rys-Rozsévač vrátil do Čech, byl však opět souzen a v červnu 1946 v Praze na Pankráci popraven, spolu s dalšími dvěma vlajkaři: svým zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou a velitelem paramilitantních Svatoplukových gard Jaroslavem Čermákem.

Více od autora