Vteřiny z lesa

Jan Rys

Orbis | 1971

Kategorie:

Příroda a biologie 7045x

Zoologie 2176x

Štítky:

89 Kč 79 Kč

Stav:	dobrý
Dostupnost:	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 4. 5. 2024
Vazba:	vázaná s obálkou
Počet stran:	165
Jazyky:	česky
Edice:	Knihy o přírodě 83x
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	po 11. března 2024 18:54
Číslo položky:	787413

Popis
Komentáře

Sto šedesát sedm černobílých snímků zastihuje lesní obyvatele - zvěř i ptactvo - v důvěrných chvílích vyznačených bezprostředností odpočinku, hledání potravy, hry nebo zápasu, kdy oběť objektivu nevěděla o svém lapení. Některé fotografie ukazují také typické známky jejich předchozí přítomnosti. Text prozrazuje bedlivého a všímavého pozorovatele přírodního bohatství.

Komentáře ke knize

Jan Rys 23x

Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač , byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Josef Rozsévač studoval na lékařské fakultě, ale studia ani po osmi letech nedokončil. Ve Vlajce působil od roku 1936 a z konspirativních důvodů začal používat pseudonym Jan Rys. Po Mnichovském diktátu byla činnost organizace Vlajka 11. listopadu 1938 zastavena a působila ilegálně pod novým jménem „Maffie nového Československa – Vlajka“ , a Rys-Rozsévač byl uvězněn. Před začátkem okupace v březnu 1939 ho české úřady propustily. V době druhé světové války se Rys-Rozsévač stal vůdcem obnovené Vlajky, podporovatelem nacistů a jejich protižidovské politiky. V letech 1939 - 1940 uspořádala Vlajka masová shromáždění proti představitelům první republiky Masarykovi a Benešovi. Zároveň měl ale dlouhodobé osobní spory s jinými českými kolaboranty, zejména s Emanuelem Moravcem, kterému rád připomínal jeho někdejší spojenectví s prezidentem Benešem. Tento osobní spor byl nejspíš příčinou i toho, že nacisté Ryse-Rozsévače v roce 1942 zatkli a ten skončil v koncentračním táboře Dachau. Po válce se Jan Rys-Rozsévač vrátil do Čech, byl však opět souzen a v červnu 1946 v Praze na Pankráci popraven, spolu s dalšími dvěma vlajkaři: svým zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou a velitelem paramilitantních Svatoplukových gard Jaroslavem Čermákem.