Antonín Zápotocký
Vstanou noví bojovníci

1950 | Nakladatelství Práce

Živě psaný otřásající obraz sociálních poměrů u nás v 2. půli 19. stol. Vzpomínkové vyprávění z poč. čes. dělnického hnutí v 80. a 90. letech, hlavně na Kladensku, kde ve vesnici Zákolanech se přičinil o třídní uvědomění otec autorův, spoluzakladatel čes. soc. demokracie, Ladislav Zápotocký, poslaný předtím do domovské… obce postrkem i s rodinou pro politickou činnost. Dokumentární vylíčení ovzduší čes. buržoasie, která kolaborovala s černožlutým rakušáctvím, aby mohla snáze vykořisťovat těžce pracující v kladenských dolech, v panských cukrovarech i na císařských velkostatcích. Autor pěkně vystihl 13 průkopnických let dělnického hnutí na čes. venkově od doby, kdy byli pro lid "socani" jen "zaprodanci židů" a "kriminálníci", přes vytrvalou uvědomovací práci ve "vzdělávacích a podpůrných spolcích" až k vítězným volbám v 5. kurii r. 1897. Bez příkras a realisticky podává kniha obraz poměrů mezi chudinou, která živořila v panských ratejnách, v bytech bez podlahy, která byla záměrně udržována panskými náhončími v nevědomosti a zaostalosti. Ostrý pohled na tolik vychvalované "staré zlaté časy", jaké ve skutečnosti byly a jak přičiněním měšťáctva klesla mravnost, jak vratký byl pojem svobody a jakých bylo třeba oběti z řad pracujících, aby se mohly poměry byť až za 50 let změnit. Živě psaný otřásající obraz sociálních poměrů u nás v 2. půli 19. stol. Vzpomínkové vyprávění z poč. čes. dělnického hnutí v 80. a 90. letech, hlavně na Kladensku, kde ve vesnici Zákolanech se přičini…l o třídní uvědomění otec autorův, spoluzakladatel čes. soc. demokracie, Ladislav Zápotocký, poslaný předtím do domovské obce postrkem i s rodinou pro politickou činnost. Dokumentární vylíčení ovzduší čes. buržoasie, která kolaborovala s černožlutým rakušáctvím, aby mohla snáze vykořisťovat těžce pracující v kladenských dolech, v panských cukrovarech i na císařských velkostatcích. Autor pěkně vystihl 13 průkopnických let dělnického hnutí na čes. venkově od doby, kdy byli pro lid "socani" jen "zaprodanci židů" a "kriminálníci", přes vytrvalou uvědomovací práci ve "vzdělávacích a podpůrných spolcích" až k vítězným volbám v 5. kurii r. 1897. Bez příkras a realisticky podává kniha obraz poměrů mezi chudinou, která živořila v panských ratejnách, v bytech bez podlahy, která byla záměrně udržována panskými náhončími v nevědomosti a zaostalosti. Ostrý pohled na tolik vychvalované "staré zlaté časy", jaké ve skutečnosti byly a jak přičiněním měšťáctva klesla mravnost, jak vratký byl pojem svobody a jakých bylo třeba oběti z řad pracujících, aby se mohly poměry byť až za 50 let změnit.

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	278, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	Příliv, 24. svazek ed. 24. svazek ed. ROD. Výběr. ř.
Vydání:	6. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2021 11:49
Číslo položky:	174117

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora