Olga Scheinpflugová
Všední den : básně

1931 | Nakladatelství František Borový

Oslava obyčejného lidského života ve městě i na vesnici, jeho drobných událostí, květin, nocí, bouří a dopisů, lásky a loučení. „Z mlh jitra a z hluku ulice rodí se všední den, popel a mléka konvice a lidé beze jmen.“ Oslava obyčejného lidského života ve městě i na vesnici, jeho drobných událostí, květin, nocí, bouří a dopisů, lásky a loučení. „Z mlh jitra a z hluku ulice rodí se všední den, popel a mléka konvice a… lidé beze jmen.“

Stav

Dobrý

fleky na stránkách

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2024 12:6
Číslo položky:	889571

O autorovi

Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka. Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga a matky Boženy, rozené Fričové . Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug a Božena Scheinpflugová . Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou . Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928 byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka. Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla. S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala, své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938. V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi. V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová. Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho je...

Více od autora