Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Voltaire
Voltaire - myslitel a bojovník

Voltaire
Voltaire - myslitel a bojovník. Sv. 1+2

1957 | Státní nakladatelství politické literatury

Druhý díl výboru obsahuje díla brojící proti náboženskému fašismu a justičním vraždám , některé práce historické , díla národohospodářská , díla zamýšlející se nad vývojem církve a jejím vztahem ke státu i nad společenským významem umění . - Výbor ukazuje Voltaira jako předbojovníka francouzské revoluce, který se post…avil proti hlavním překážkám, jež stály v cestě kritickému rozumu: proti dogmatismu v myšlení a proti despocii v politice. Druhý díl výboru obsahuje díla brojící proti náboženskému fašismu a justičním vraždám , některé práce historické , díla národohospodářská , díla zamýšlející se nad vývojem církve a jejím vztahem ke st…átu i nad společenským významem umění . - Výbor ukazuje Voltaira jako předbojovníka francouzské revoluce, který se postavil proti hlavním překážkám, jež stály v cestě kritickému rozumu: proti dogmatismu v myšlení a proti despocii v politice.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	599
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Blahoslav Kozák, Vlasta Tatjana Miškovská
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2019 14:20
Číslo položky:	50611

O autorovi

Voltaire

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet , byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel. Je po něm pojmenován kráter Voltaire na Deimu, měsíci planety Mars. Vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, sám však tvrdil, že jeho skutečným otcem byl blíže neznámý důstojník jménem Rochebrune. Matku Marii Marguerite d'Aumart ztratil, když mu bylo sedm let. Jeho vztah k otci i bratru Armandovi, o kterém se toho jinak celkem nic neví, byl chladný a lhostejný. Skutečným vychovatelem se mu stal jeho kmotr, abbé de Châteauneuf, skeptik, požitkář a milovník života. Tento kněz jej také uvedl do vyšší společnosti, když jej seznámil s vlivnou kurtizánou Ninon de Lenclos, které tehdy bylo 84 let. Vystudoval s výborným prospěchem jezuitskou Kolej Ludvíka Velikého. Velký dojem na něj učinily poslední roky vlády Ludvíka XIV., zejména náboženské pronásledování. Poté, co dokončil studia, se stal tajemníkem francouzského velvyslanectví v Haagu. Zde však na něj padlo podezření z milostné pletky s velvyslancovou dcerou, a byl odeslán zpět do Paříže, kde se záhy stal známým autorem epigramů a posměšných pamfletů. Přestřelil ovšem sepsáním posměšku na účet vévody Filipa II. z Orleánsu, po jehož zásahu byl téměř na celý rok 1717 uvězněn v Bastile. Ve skutečnosti však došlo k omylu: vévoda se stal vděčným terčem satiry a Voltaire strávil 11 měsíců v žaláři za spisek z pera jiného, neodhaleného autora. Zde rovněž vymyslel své autorské jméno, údajně přesmyčkou písmen latinského zápisu jeho vlastního jména, Arovet L.I. . Už jeho první drama Oidipus se setkalo se značným ohlasem. Povzbuzen chválou, začal pracovat na poémě Henriada, která nicméně v jeho díle zůstala jako literární poklesek imitující styl antických poém. S tím, jak se v pařížských salónech tříbil jeho politický i náboženský světonázor, rostlo Voltairovo zaujetí svobodomyslnou cizinou, která nastavovala zrcadlo nespravedlným s...

Více od autora