Karel Jaromír Erben, Emil František Burian
Vojna : lidová hra se zpěvy a tanci na text lid. poesie sebrané K.J. Erbenem

1955 | Nakladatelství Orbis

Text i partitura jevištního pásma z české lidové poesie, s nímž sklízelo velké úspěchy doma i v cizině D 35 - D 40. Prof. Chotek v úvodu vysvětluje, že lidová píseň má některými prvky tendenci k dramatičnosti; těchto přirozených vlastností slovesného materiálu E.F. Burian použil k vytvoření prosté dějové osnovy, ktero…u jsou spojeny v prvním dílu obrázky z masopustu, svatby a odvodu, v dílu druhém scény ze hřbitova, v zázemí a nafrontě. Pásmo vrcholí působivým protestem proti hrůzám války: "Když jste bratra zabili, zabili, / zabíte nás taky. / Dejte pozor na sebe / a na svoje děti." Text i partitura jevištního pásma z české lidové poesie, s nímž sklízelo velké úspěchy doma i v cizině D 35 - D 40. Prof. Chotek v úvodu vysvětluje, že lidová píseň má některými prvky tendenci k dram…atičnosti; těchto přirozených vlastností slovesného materiálu E.F. Burian použil k vytvoření prosté dějové osnovy, kterou jsou spojeny v prvním dílu obrázky z masopustu, svatby a odvodu, v dílu druhém scény ze hřbitova, v zázemí a nafrontě. Pásmo vrcholí působivým protestem proti hrůzám války: "Když jste bratra zabili, zabili, / zabíte nás taky. / Dejte pozor na sebe / a na svoje děti."

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Zdenek Seydl
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	337
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenek Seydl
Edice:	Divadelní hry
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 6. 2019 11:2
Číslo položky:	65935

O autorech

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...

Více od autora

Emil František Burian

Emil František Burian byl český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér. Narodil se v Plzni v rodině operního pěvce-barytonisty Emila Buriana, člena Městského divadla, a jeho manželky Vlasty, učitelky zpěvu. V Praze studoval na smíchovském gymnáziu, ze kterého přešel do mistrovské školy Pražské konzervatoře. Zde absolvoval v roce 1927 jako žák Josefa Bohuslava Foerstera. E. F. Burian byl členem levicově orientované literární skupiny Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešli a založili si vlastní Divadlo Dada. Poté spolupracoval s Frejkovou scénou Moderní studio. V roce 1923, tj. ve svých devatenácti letech, vstoupil z přesvědčení do KSČ , což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační. Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband. V sezóně 1930/1931 jej angažoval ředitel Antonín Drašar jako režiséra do divadla v Olomouci, kde Burian využíval i svého voicebandu a sám se také uplatnil jako jazzový zpěvák. Ve druhé polovině roku 1931 se vrátil Burian krátce do Brna do Zemského divadla. Koncem roku 1933 založil divadlo D 34 , kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – číslo označovalo vždy letopočet konce sezony – každý rok název divadla posouval o jedno číslo a tak až do D 41. V předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později na Stalinův příkaz zavražděn společně se svou manželkou. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem. Dne 12. března 1941 byl přímo v divadle spolu s dalšími spolupracovníky zatčen, krátce vězněn na Pankráci a celý zbytek druhé světové války prožil v koncent...

Více od autora