Václav Cílek, Jiří Adamovič, Kamil Podroužek
Vlhošť : hora v labyrintu skal

2022 | Nakladatelství Dokořán

Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhod…obě studují. Geolog Jiří Adamovič a stavební historik Kamil Podroužek provedou čtenáře geologickým vývojem, zvláštnostmi pískovcového reliéfu a historií okolního osídlení. Soustředí se přitom na výklad konkrétních jevů, ať už přírodních, nebo člověkem vytvořených, a jejich zasazení do celkového kontextu Vlhoště a jeho okolí. Druhá část, sepsaná geologem a esejistou Václavem Cílkem, využívá tohoto kontextu pro vyjádření vlastního pojetí krajiny, založeného na širším přírodovědném základě s překvapivým akcentem na její spiritualitu. Dvě části knihy prezentují dva přístupy k vnímání a interpretaci krajiny a v tomto případě se setkávají a doplňují při představení dosud velmi málo známého koutu české země. Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu stře…dověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhodobě studují. Geolog Jiří Adamovič a stavební historik Kamil Podroužek provedou čtenáře geologickým vývojem, zvláštnostmi pískovcového reliéfu a historií okolního osídlení. Soustředí se přitom na výklad konkrétních jevů, ať už přírodních, nebo člověkem vytvořených, a jejich zasazení do celkového kontextu Vlhoště a jeho okolí. Druhá část, sepsaná geologem a esejistou Václavem Cílkem, využívá tohoto kontextu pro vyjádření vlastního pojetí krajiny, založeného na širším přírodovědném základě s překvapivým akcentem na její spiritualitu. Dvě části knihy prezentují dva přístupy k vnímání a interpretaci krajiny a v tomto případě se setkávají a doplňují při představení dosud velmi málo známého koutu české země.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 4. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	325 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076750695
ISBN:	9788076750692
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 6:25
Číslo položky:	1665871

O autorech

Václav Cílek

Václav Cílek je český geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. S rodiči pobýval v Tanzanii, kde jeho otec pracoval jako geolog. Zde studoval v letech 1969–1970 na střední škole, dále vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale roku 2012 se rozhodl tento post opustit a vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat odborným výzkumným pracím. Roku 2012 se pak stal novým ředitelem Pavel Bosák. Žije v Praze a má dvě dcery, mladší z nich Eliška Cílková je česká hudební skladatelka. Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Václav Cílek spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, své texty publikuje v řadě časopisů, např. Vesmír, Respekt atd. Spolupracuje též s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Byl např. průvodcem televizních pořadů Putování starými cestami , Aleje jako součást naší krajiny , Kameny v české krajině a Řeka v proudu času nebo seriálů Podzemní Čechy a Podzemní Čechy II , na kterých se též významně podílel autorsky. Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda za rok 2004 . V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 získal Ce...

Více od autora

Jiří Adamovič

Autor o sobě: Představu o mých odborných spádech si spíš než z úředního životopisu můžete udělat ze seznamu publikovaných článků. Už ve věku, kdy se většina vrstevníků normálně zajímala o džíny z tuzexu, elpíčka nebo o papíry na simpsona, jsem se já docela úchylně válel v knížkách. Uchvátilo mě moře a všechno, co se ho týkalo, především pak nejrůznější mořská havěť. Odebíral jsem polský časopis Morze, přestože jsem polštině skoro nerozuměl. Byl jsem stálým návštěvníkem prodejny Sovětská literatura ve Vodičkově ulici, protože tam se dala objevit dílka, se kterými by se do češtiny nikdo nepřekládal. Ve svých 14 letech jsem si odtamtud odnesl sedmikilový Atlas oceánů. Každý den jsem udělal své kolečko po antikvariátech a kupoval všechno, co se na regálech o mořské biologii objevilo. Dopisoval jsem si s mořskými badateli z celého světa. I přes zdánlivou marnost mého tehdejšího počínání zpětně hodnotím, že mně tohle období naučilo práci s literaturou, sběru a třídění informací. O tom může dodneška vyprávět několik krabic se zažloutlými kartotéčními lístky. Moje první odborné práce se týkaly žraloků. Proměřil a popsal jsem všechny nevábně vyhlížející a často macerované kousky žraloků, které jsem objevil v zaprášených depozitářích Národního muzea a Přírodovědecké fakulty. Přes fosilní žraloky jsem krátce nahlédl do oboru paleontologie. Sběry žraločích zubů a hlavně pak kurs geologického mapování v Letovicích ve druhém ročníku fakulty mě definitivně přitáhly ke křídovým sedimentům. Jako téma diplomové práce jsem si vybral mapování pískovců na Kokořínsku. Skoro nic jsem tehdy o pískovcích nevěděl a vzpomínám si, jak jsem několik prvních dnů marně hledal nějaké šikmé zvrstvení, abych zjistil směr mořského proudění v době sedimentace. Sedimentární textury jsem totiž znal jen z fotek z učebnic. Po příjezdu školitele jsme několik zvrstvených setů našli hned na prvním výchozu. Pochopil jsem, že terénní geologie je založená hlavně na pozorovací schopnosti, která je zase do velk...

Více od autora