Jarmila Glazarová
Vlčí jáma

1948 | Nakladatelství Družstevní práce

Psychologický román Vlčí jáma, román téměř klasický krásou svého slova, zahajuje edici Vybraných spisů národní umělkyně Jarmily Glazarové. Ve Vlčí jámě dospělo umění Jarmily Glazarové k plné epické zralosti a objektivizaci. Román s pevnou a důmyslnou stavbou, rovněž názornou a hlubokou povahokresbou je jímavým příběhem… osiřelé dívky Jany a jejího rodícího se citového vztahu k otčímovi. Je však zároveň kritickou obžalobou sobecké podstaty maloměšťáckého světa, jeho citové prázdnoty a morální falše. V postavě tety Kláry ztělesnila autorka umělecky silný typ maloměšťáckého sobce a rodinného tyrana, který využívá svého sociálního postavení bohaté majitelky domu a ničí kolem sebe všechny lidské vztahy. Realistická studie maloměšťáckého prostředí vyniká nejen psychologickou pronikavostí a citlivostí, ale i kritickým sociálním aspektem. Oživující podstatu příběhu tvoří autorčina láska, její touha po krásných, čistých lidských vztazích. Román Vlčí jáma se svou psychologickou analýzou lidských typů a s realistickým zřetelem k sociální určenosti a typičnosti člověka řadí k pokrokové próze konce třicátých a počátku čtyřicátých let. Psychologický román Vlčí jáma, román téměř klasický krásou svého slova, zahajuje edici Vybraných spisů národní umělkyně Jarmily Glazarové. Ve Vlčí jámě dospělo umění Jarmily Glazarové k plné epické zr…alosti a objektivizaci. Román s pevnou a důmyslnou stavbou, rovněž názornou a hlubokou povahokresbou je jímavým příběhem osiřelé dívky Jany a jejího rodícího se citového vztahu k otčímovi. Je však zároveň kritickou obžalobou sobecké podstaty maloměšťáckého světa, jeho citové prázdnoty a morální falše. V postavě tety Kláry ztělesnila autorka umělecky silný typ maloměšťáckého sobce a rodinného tyrana, který využívá svého sociálního postavení bohaté majitelky domu a ničí kolem sebe všechny lidské vztahy. Realistická studie maloměšťáckého prostředí vyniká nejen psychologickou pronikavostí a citlivostí, ale i kritickým sociálním aspektem. Oživující podstatu příběhu tvoří autorčina láska, její touha po krásných, čistých lidských vztazích. Román Vlčí jáma se svou psychologickou analýzou lidských typů a s realistickým zřetelem k sociální určenosti a typičnosti člověka řadí k pokrokové próze konce třicátých a počátku čtyřicátých let.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	269
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Müller
Edice:	243. svazek ed. 243. svazek ed. Živé knihy. A
Vydání:	V Družstevní práci vydání první, celkem šesté
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 12:38
Číslo položky:	1478156

O autorovi

Jarmila Glazarová

Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...

Více od autora