Anton Semenovič Makarenko: Vlajky na věžích

Anton Semenovič Makarenko, Anatolij Sergejevič Makarov
Vlajky na věžích

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román je volným pokračováním knihy "Začínáme žít". Zatím co první autorova kniha líčila boj o vytvoření pracovního kolektivu z dětí bez domova, narušených těžkými poválečnými lety, v tomto díle je již ukázáno, jak v dětské komuně Dzeržinského na konci první pětiletky je třeba jen stírat poslední zbytky kazů minulosti. …Náplní románu je přerod několika typů dětí bez domova, které si vydělávaly pouličním obchodem a nocovaly na nádražích a ve stozích. V pracovní kolonii, obklopeny všestrannou péčí, pozorností, ale i disciplinou, učí se vážně pracovat, respektovat zájmy kolektivu, odpovídat za své činy, a vyrůstají v přední pracovníky a úderníky historických brigád třicátých let. Dějovým motivem je pracovní úsilí kolonistů o postavení nové továrny na elektrické nástroje, dosud dovážené z ciziny. Formou příležitostných projevů správce kolonie k chovancům vysvětluje A.S. Makarenko své zásady výchovy nového člověka: v bezprizorném vidět především sovětské dítě, které je dočasně v těžké situaci, jednat s ním jako se soudruhem a občanem a ukázat mu, že může být hrdé na svou práci a spokojené, že žije ve světě sovětů. Román je volným pokračováním knihy "Začínáme žít". Zatím co první autorova kniha líčila boj o vytvoření pracovního kolektivu z dětí bez domova, narušených těžkými poválečnými lety, v tomto díle je již… ukázáno, jak v dětské komuně Dzeržinského na konci první pětiletky je třeba jen stírat poslední zbytky kazů minulosti. Náplní románu je přerod několika typů dětí bez domova, které si vydělávaly pouličním obchodem a nocovaly na nádražích a ve stozích. V pracovní kolonii, obklopeny všestrannou péčí, pozorností, ale i disciplinou, učí se vážně pracovat, respektovat zájmy kolektivu, odpovídat za své činy, a vyrůstají v přední pracovníky a úderníky historických brigád třicátých let. Dějovým motivem je pracovní úsilí kolonistů o postavení nové továrny na elektrické nástroje, dosud dovážené z ciziny. Formou příležitostných projevů správce kolonie k chovancům vysvětluje A.S. Makarenko své zásady výchovy nového člověka: v bezprizorném vidět především sovětské dítě, které je dočasně v těžké situaci, jednat s ním jako se soudruhem a občanem a ukázat mu, že může být hrdé na svou práci a spokojené, že žije ve světě sovětů.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	485
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav E Dlouhý
Vydání:	3. vyd., (v Čs. spis. 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2024 20:24
Číslo položky:	881586

O autorech

Anton Semenovič Makarenko

Anton Semjonovič Makarenko , byl ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog, tvůrce originálního výchovného systému kolektivní výchovy; kolektiv pokládal za jeden ze základních výchovných prostředků. V roce 1917 ukončil učitelský institut v Poltavě. V letech 1920–1935 organizoval v Poltavě a Charkově opatrovnicko-vychovatelské pracovní kolonie pro bezdomou a provinilou mládež, po roce 1935 se začal věnovat spisovatelství. Usiloval o uvedení chovanců ke shodně organizované kolektivní činnosti založené na komunistické ideologii. Od Maxima Gorkého převzal víru v možnost přeměny člověka i maximálně zanedbaného společensky a morálně. Jeho systém fungoval ještě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století v SSSR a jemu podřízených státech ve Střední Evropě. Ve svých pracích představil všestranný systém pedagogického působení na mládež, vycházející ze základního úkolu vychovatele nebo učitele, vyplývajícího z všeobecných norem budování komunismu a základní formy výchovy, jakou stanoví kolektiv v charakteru nových socialistických poměrů. Jako hlavní element kolektivu uváděl dobrou organizaci, ba i jistý stupeň vojenské kázně.

Více od autora