Milan Blahynka
Vladislav Vančura : Studie o V. Vančurovi s ukázkami z díla

1978 | Nakladatelství Melantrich

Monografie, jež se proti dosavadním dílčím studiím snaží o postižení celého Vančurova života a díla, vychází ze vzpomínek umělcovy ženy i dalších současníků a opírá se o analýzu celého Vančurova odkazu. Ukázky z jeho prozaické, dramatické, filmové a kulturní tvorby jsou řazeny chronologicky. Monografie, jež se proti dosavadním dílčím studiím snaží o postižení celého Vančurova života a díla, vychází ze vzpomínek umělcovy ženy i dalších současníků a opírá se o analýzu celého Vančurova odkaz…u. Ukázky z jeho prozaické, dramatické, filmové a kulturní tvorby jsou řazeny chronologicky.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Poznámka:	obálka Miroslav Váša
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	534
Jazyk:	česky
Edice:	50. svazek ed. 50. svazek ed. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 4. 2022 15:18
Číslo položky:	309118

O autorovi

Milan Blahynka

Milan Blahynka je český literární teoretik narozený na Slovensku. Věnoval se především dílu Vítězslava Nezvala. Milan Blahynka se narodil v Ružomberku a do roku 1939 vyrůstal na Slovensku, neboť jeho otec zde působil jako důstojník četnictva. Po rozpadu Československa se rodina přestěhovala na Moravu, nejprve do Starého Města u Uherského Hradiště, později do Osvětiman u Kyjova a posléze do Ježova u Kyjova, odkud pocházeli jeho rodiče. Otcem Milana Blahynky byl Štěpán Blahynka, někdejší četník na Slovensku, pozdější velitel tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a v Letech, po válce okresni velitel SNB v Uh. Hradišti a Kyjově. V Kyjově Blahynka roku 1951 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; studium ukončil roku 1956 diplomovou prací o Vítězslavu Nezvalovi. Pracoval pak jako metodik Krajské lidové knihovny v Olomouci a od roku 1957 jako profesor na jedenáctileté střední škole v Litovli; působil i jako externí redaktor v olomouckém Krajském nakladatelství. V roce 1960 začal postgraduální studium na Institutu společenských věd při ÚV KSČ . Titul PhDr. získal roku 1968 za monografii Marie Pujmanová, titul CSc. roku 1969 za práci Vývojová logika avantgardy. Na začátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ. Přesto se uvádí mezi signatáři Anticharty. V letech 1963–1989 pracoval v Ústavu české literatury Československé akademie věd , a to nejprve jako vědecký aspirant, poté jako vědecký pracovník; později souběžně přednášel na Pedagogické fakultě v Ostravě. V roce 1989 se stal odborným asistentem na katedře české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Do brněnské pobočky ÚČL se vrátil v říjnu 1990 po nuceném odchodu z FF UK. Na podzim 1991 byl předčasně penzionován. Navazoval především na marxistické koncepce Anatolije Vasiljeviče Lunačarského a Ladislava Štolla. Analyzoval tzv...

Více od autora