Jaroslav Vrchlický
Vittoria Colonna : báseň Jaroslava Vrchlického (1876-1899)

1913 | Nakladatelství J. Otto

"Vittoria Colonna" je jednou z nejpůsobivějších reflexivních básní Vrchlického, v níž vystupuje prostě lidská, vroucí úvaha o základních věcech života i smrti. Je to básnický román Michelangelovy lásky k italské básnířce Vittorii Colonně. V básni se střídá osobní pesimismus básníkův s pevnou vírou v lepší osud lidstva,… kdy zvítězí věda a vzdělanost nad barbarstvím. Tento básnický román, oslavující umění a genia, je zároveň i hymnem na ženu a lásku "Vittoria Colonna" je jednou z nejpůsobivějších reflexivních básní Vrchlického, v níž vystupuje prostě lidská, vroucí úvaha o základních věcech života i smrti. Je to básnický román Michelangelovy lásk…y k italské básnířce Vittorii Colonně. V básni se střídá osobní pesimismus básníkův s pevnou vírou v lepší osud lidstva, kdy zvítězí věda a vzdělanost nad barbarstvím. Tento básnický román, oslavující umění a genia, je zároveň i hymnem na ženu a lásku

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok na více částí, kompletní

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok na více částí, kompletní
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	68
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Nové souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického
Vydání:	6. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2026 15:24
Číslo položky:	1663660

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora