Marie Majerová
Vítězný pochod

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Ve "Dnu po revoluci" vypráví M. o své cestě do Sovětského svazu, kterou podnikla jako delegátka na 3. sjezd komunistických žen v Moskvě r. 1924. Po zážitcích v kapitalistickém Polsku tím kontrastněji vystupuje sovětská skutečnost. Nadšená pozorovatelka referuje o sjezdu Kominterny, o dětech, obdivuje se bojovnosti lit…eratury a divadla. Prochází továrnami a moskevskou ulicí a hovoří se sovětskými lidmi. Výsledným dojmem tohoto pobytu je konstatování, že "starý svět se rozkládá bez pomoci a nikdo ho neželí. Neboť, hle, již se rodí nové Rusko". V r. 1938 prožívá M. v Sovětském svazu 1. máj. Ze síly Sovětského svazu čerpá naději v dobrý osud své země. Budování po Velké vlastenecké válce sleduje M. v cyklu "Deset tisíc kilometrů nad Sovětským svazem" . Poslední oddíl sborníku nazvaný "Rok 1952", ukazuje Sovětský svaz dneška, vypráví o moskevských mnohopatrových domech, o metru, o Volžsko-donském průplavu, o stalinské přeměně přírody, o budovatelském úsilí sovětských lidí. Ve "Dnu po revoluci" vypráví M. o své cestě do Sovětského svazu, kterou podnikla jako delegátka na 3. sjezd komunistických žen v Moskvě r. 1924. Po zážitcích v kapitalistickém Polsku tím kontrastněji… vystupuje sovětská skutečnost. Nadšená pozorovatelka referuje o sjezdu Kominterny, o dětech, obdivuje se bojovnosti literatury a divadla. Prochází továrnami a moskevskou ulicí a hovoří se sovětskými lidmi. Výsledným dojmem tohoto pobytu je konstatování, že "starý svět se rozkládá bez pomoci a nikdo ho neželí. Neboť, hle, již se rodí nové Rusko". V r. 1938 prožívá M. v Sovětském svazu 1. máj. Ze síly Sovětského svazu čerpá naději v dobrý osud své země. Budování po Velké vlastenecké válce sleduje M. v cyklu "Deset tisíc kilometrů nad Sovětským svazem" . Poslední oddíl sborníku nazvaný "Rok 1952", ukazuje Sovětský svaz dneška, vypráví o moskevských mnohopatrových domech, o metru, o Volžsko-donském průplavu, o stalinské přeměně přírody, o budovatelském úsilí sovětských lidí.

Stav

Dobrý

zašlá vazba, skvrnky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	350
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Spisy Marie Majerové
Vydání:	Vyd. 2., v SNKLHU 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 11:56
Číslo položky:	894413

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora