Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Sociologie
Hannah Arendt
Vita activa, neboli, O činném životě

Hannah Arendt
Vita activa, neboli, O činném životě

2009 | Nakladatelství Oikoymenh

Snaha postihnout podstatu a vývoj tří základních činností typických pro člověka, tedy práci, zhotovování a jednání. Jde o činnosti základní, neboť každá z nich odpovídá základní podmínce, za níž je lidskému pokolení dán život na zemi. Práce má zajistit živému organismu obživu a uspokojit tak jeho nezbytné životní potře…by. Zhotovování produkuje umělý svět věcí, které se nepřidružují k přírodninám, nýbrž se od nich odlišují tím, že nejsou rozmělněny živými procesy. Výlučně jednání se odehrává mezi lidmi, bez zprostředkování matérií, materiálem, věcmi. Dané činnosti charakterizují člověka coby pracující bytost čelící tlaku biologické nutnosti, jako zhotovitele předmětů lidského světa zajišťující stabilní rámec pro existenci lidského rodu a jako politickou bytost, jež prostřednictvím jednání i promlouvání odhaluje jedinečnost, uskutečňuje svobodu a utváří předivo lidských vztahů. Arendtová interpretuje vývoj teoretických koncepcí, ideově konstituující dané činnosti a systematicky zkoumá jejich společenské proměny v průběhu novověku. Snaha postihnout základní rysy činnosti lidské bytosti a nastínit možná nebezpečí, která z nich mohou vyplývat. Snaha postihnout podstatu a vývoj tří základních činností typických pro člověka, tedy práci, zhotovování a jednání. Jde o činnosti základní, neboť každá z nich odpovídá základní podmínce, za níž je li…dskému pokolení dán život na zemi. Práce má zajistit živému organismu obživu a uspokojit tak jeho nezbytné životní potřeby. Zhotovování produkuje umělý svět věcí, které se nepřidružují k přírodninám, nýbrž se od nich odlišují tím, že nejsou rozmělněny živými procesy. Výlučně jednání se odehrává mezi lidmi, bez zprostředkování matérií, materiálem, věcmi. Dané činnosti charakterizují člověka coby pracující bytost čelící tlaku biologické nutnosti, jako zhotovitele předmětů lidského světa zajišťující stabilní rámec pro existenci lidského rodu a jako politickou bytost, jež prostřednictvím jednání i promlouvání odhaluje jedinečnost, uskutečňuje svobodu a utváří předivo lidských vztahů. Arendtová interpretuje vývoj teoretických koncepcí, ideově konstituující dané činnosti a systematicky zkoumá jejich společenské proměny v průběhu novověku. Snaha postihnout základní rysy činnosti lidské bytosti a nastínit možná nebezpečí, která z nich mohou vyplývat.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	431
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072984136
ISBN:	9788072984138
Překladatel:	Václav Němec
Edice:	57. svazek ed. 57. svazek ed. Knihovna novověké tradice a současnosti
Vydání:	2., opr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 1. 2024 17:46
Číslo položky:	738013

O autorovi

Hannah Arendt

Johanna „Hannah“ Arendt byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“. Narodila se jako jediné dítě do sekulární židovské rodiny žijící v Lindenu, který je nyní součástí Hannoveru. Roku 1913 se rodina přestěhovala do Königsbergu , rodného města Immanuela Kanta. Ve věku sedmi let přišla o otce, který zemřel následkem onemocnění syfilis. Matka se roku 1920 znovu vdala za Martina Beerwalda a do rodiny tak Hanně přibyly i dvě nevlastní starší sestry, Eva a Clara. Od malička byla Hannah náruživou čtenářkou, jako studentka střední školy se zabývala mimo jiné díly Immanuela Kanta a J. W. Goetheho. Střední školu ukončila roku 1924 a téhož roku začala studovat teologii na univerzitě v Marburgu. Právě zde navázala také dlouholetý vztah se svým učitelem filosofie, Martinem Heideggerem, který začal krátkou milostnou aférou. Arendtová milostný vztah ukončila poté, co se dozvěděla o Heideggerově spojení s NSDAP. Jejich přátelství však i přes určité napětí neskončilo a Heideggerova fenomenologická metoda měla značný vliv na její práci. Fenomenologii dále studovala u Edmunda Husserla na univerzitě Freiburg im Breisgau, později na univerzitě v Heidelbergu studovala filosofii u Karla Jasperse. U Jasperse napsala svou disertační práci o konceptu lásky v díle svatého Augustina – Der Liebesbegriff bei Augustin. Také s Jaspersem si Arendtová udržela blízký vztah po celý život. Roku 1929 Arendtová získala doktorát a vdala se za Günthera Sterna, známého spíše pod literárním pseudonymem Günther Anders. Novomanželé žili nejprve v Berlíně, poté krátce v Heidelbergu, nějaký čas ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně zpátky v Berlíně. Günther Anders emigroval roku 1933 do Paříže; manželství skončilo rozvodem roku 1937. Když se ve třicátých letech začal rozmá...

Více od autora