Knihy
Beletrie
Česká literatura
Čeněk Kramoliš
Vězením a vyhnanstvím

Čeněk Kramoliš, Jiří Opelík
Vězením a vyhnanstvím : valašská epopeje : román a historicko-národopisný obraz ve 3 dílech

1983 | Nakladatelství Profil

Valašská epopeje: román a historicko-národopisný obraz ve třech dílech. Vypráví o valašských rebeliích v 18. století. Valašská epopeje: román a historicko-národopisný obraz ve třech dílech. Vypráví o valašských rebeliích v 18. století.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená neautorská dedikace, razítko, zkosený hřbet, lehce zašlý hřbet	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	526
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Luděk Majer
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Prameny
Vydání:	2. vyd., v Profilu 1. vyd.
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	4. 7. 2026 12:12
Číslo položky:	1825163

O autorech

Jiří Opelík

Jiří Opelík je český literární kritik, historik, editor a učitel. Narodil se v rodině bankovního úředníka, po maturitě na gymnáziu studoval češtinu a němčinu na Univerzitě Palackého, byl žákem také Oldřicha Králíka a Pavla Trosta, absolvoval roku 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta. Poté byl asistentem na katedře bohemistiky v Olomouci a zároveň dva roky musel nuceně pracovat jako pomocný dělník ve slévárně. Své tituly získal za práci na tématech: Románové dílo Václava Řezáče a monografii Josefa Čapka. Od roku 1954 publikoval své kritiky, články a studie v mnoha časopisech, pracoval v Ústavu pro českou literaturu v Praze, později začal též redigovat, pravidelně přispíval do Zpravodaje Společnosti bratří Čapků. Napsal mnoho předmluv a doslovů k českým dílům 20. století, kterými se celoživotně zabývá. Již na počátku své kariéry se etabloval jako lexikograf svým autorským a redakčním podílem na Slovníku českých spisovatelů. Věnoval se studiu některých autorů, obzvláště Olbrachta, Závady, Kainara, Mikuláška, Skácela, Strnadela, Kundery a Vaculíka. Díla i autory soudil důkladnou analýzou tvaru a významového směřování, jako oponentovi ideologického hodnocení literatury mu byla kritériem přesnost pojmenování evokované skutečnosti, důslednost, nedůslednost či hranice spisovatelovy umělecké metody a míra autonomnosti jeho uměleckého světa. Oceňoval zejména díla směřující k intelektualizaci, k úvahovosti, analytičnosti a koncepčnímu pojetí reality, toto vše realizoval ve svém reprezentativním výboru ze svých kritik a to pojmenoval Nenáviděné řemeslo. Po počátku normalizace se vzdal literární kritiky a věnoval se literární historii, lexikografii a ediční činnosti. Podílel se spolu s J. Slavíkem na Lexikonu české literatury. V Opelíkově díle dominuje zájem o dílo bratří Čapků, vyniká jeho ediční počin výboru z literárněvědných prací Oldřicha Králíka a soubor poezie Jana Skácela. Jiří Opelík byl jedním z vůdčích...

Více od autora

Čeněk Kramoliš

Čeněk Kramoliš byl český pedagog a prozaik. Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm v rodině řezníka Michaela Kramoliše. Matka Anna Stušková pocházela z rodiny učitele. Vystudoval nižší gymnázium ve Velkém Meziříčí a učitelský ústav v Příboře. Na první učitelské místo nastoupil v roce 1882 v Krásensku u Vyškova a až do roku 1905 učil v obcích v okolí Bučovic. V roce 1892 se oženil. Od roku 1911 žil v Hranicích, kde byl, kromě funkce inspektora, ředitelem dívčí měšťanské školy. Všude, kde pracoval, působil také osvětově Po sedmnácti letech ve funkci školního inspektora odešel v roce 1924 na odpočinek. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví se v roce 1930 odstěhoval k dceři do Brna, kde v roce 1949 zemřel. Ve svém díle se Čeněk Kramoliš věnoval vesnické a historické tematice, především z Valašska. Jeho příspěvky byly uveřejňovány v regionálních periodikách pod pseudonymy Č. Šilomark a K. Čeněk. V Kroměřížských novinách, které vycházely dvakrát týdně, zveřejňoval již v roce 1884 svůj fejeton na pokračování Výlet na Pernštýn. Jednoaktovky Čeňka Kramoliše byly uvedeny v Rožnově pod Radhoštěm a v dalších místech: Základní životopisné zdroje uvádějí, že Čeněk Kramoliš v roce 1938 částečně ohluchnul a oslepnul v důsledku rozrušení, které mu přinesl poslech rozhlasové zprávy o Mnichovské dohodě. Je pochopitelné, že taková zpráva neproběhla denním tiskem; nepodařilo se dohledat prvotní zdroj této informace. Jiné zdroje hovoří o „stále slábnoucím zraku“".

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…