Jiří Marek
Vesnice pod zemí : román

1949 | Nakladatelství Lidové noviny

Na samém sklonku války se přiblíží fronta k jihomoravské vesnici s lignitovými doly. Když Němci překonali vyhozený silniční přejezd a hrozila odveta, vyzvali havíři obyvatelstvo k sestupu pod zem. Ukáže se nutnost setrvat v úkrytu mnohem delší dobu než se předpokládalo. Dostavují se těžké stravovací obtíže a důl se poč…íná podobat vroucímu kotli, v jehož žáru vyniká na jedné straně lidské sobectví, na druhé však se v něm vyhraňují povahy silné a pevné, které vyrůstají ve vůdčí elementy socialistického řádu, k němuž kladou první základy už zde pod zemí. "Markův román je soustředěn k úsilí o vytvoření nového člověka socialistické společnosti. Autor si položil velký a čestný úkol: Ukázat theorii bolševické taktiky v jadrné praxi, jak se projevuje daleko od hlavního vedení v nejdrobnějších vrstvách lidu, na malém úseku na vesnici, kde se mísí živel havířský a rolnický. Theoretický systém je rozvíjen s věrohodnou přesvědčivostí v neustále poutavém dějovém toku vesnice pod zemí znovu osvědčuje, že socialistický realismus vytváří umění plné a bohaté." Na samém sklonku války se přiblíží fronta k jihomoravské vesnici s lignitovými doly. Když Němci překonali vyhozený silniční přejezd a hrozila odveta, vyzvali havíři obyvatelstvo k sestupu pod zem. Uká…že se nutnost setrvat v úkrytu mnohem delší dobu než se předpokládalo. Dostavují se těžké stravovací obtíže a důl se počíná podobat vroucímu kotli, v jehož žáru vyniká na jedné straně lidské sobectví, na druhé však se v něm vyhraňují povahy silné a pevné, které vyrůstají ve vůdčí elementy socialistického řádu, k němuž kladou první základy už zde pod zemí. "Markův román je soustředěn k úsilí o vytvoření nového člověka socialistické společnosti. Autor si položil velký a čestný úkol: Ukázat theorii bolševické taktiky v jadrné praxi, jak se projevuje daleko od hlavního vedení v nejdrobnějších vrstvách lidu, na malém úseku na vesnici, kde se mísí živel havířský a rolnický. Theoretický systém je rozvíjen s věrohodnou přesvědčivostí v neustále poutavém dějovém toku vesnice pod zemí znovu osvědčuje, že socialistický realismus vytváří umění plné a bohaté."

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	převazba
Počet stran:	3 sešita (358 s.)
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna Lidových novin
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	20. 11. 2024 15:44
Číslo položky:	1063727

O autorovi

Jiří Marek

Jiří Marek, vlastním jménem Josef Jiří Puchwein, byl český spisovatel, pedagog, novinář a scenárista. Studoval češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze, po absolvování učil ve 40. letech 20. století na učitelském ústavu v Soběslavi, kde organizoval studentský divadelní soubor. Po 2. světové válce pracoval jako redaktor Lidových novin. V roce 1948 se stal redaktorem Rudého práva a později byl šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Byl členem KSČ, spolupracoval s režimem . V letech 1954-1959 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu, pak působil jako vysokoškolský pedagog, později docent české literatury na Institutu osvěty a novinářství v Praze, v letech docentem Filosofické fakulty Karlovy univerzity. Jeho manželkou byla filmová a divadelní herečka Eva Kubešová . Byl všestranně literárně činný od roku 1944. Je autorem jak sociálně psychologických románů s náměty z druhé světové války, tak později budovatelské prózy i dobrodružných příběhů a pohádek pro děti. Popularitu získal zejména kriminálními povídkami i jako autor filmových a televizních scénářů i rozhlasových her. Psal povídky, knihy povídek i romány a řada z nich patří do žánru sci-fi literatury. Nejznámějším z jeho tvorby je antiutopistický román Blažený věk z roku 1968, jehož úryvky vyšly již v roce 1966 v časopisu Plamen. Jiří Marek začínal jako Josef Jiří Puchwein, které v roce 1946 úředně vyměnil za umělecký pseudonym. Původně byl profesorem s působištěm na školách v různých malých městech, po válce, když se přestěhoval do Prahy, pracoval v různých redakcích. Výhodou práce v novinách bylo, že se při psaní reportáží dostával do styku s nejrůznějšími lidmi z rozmanitých prostředí a rozmanitých povolání, takže dobře poznal to, o čem posléze psal své prózy. Vrcholem jeho povále...

Více od autora