S. W Hawking, David Filkin
Vesmír Stephana Hawkinga : výklad kozmu : veľký tresk, čierne diery, bieli trpaslíci, zakrivenia časopriestoru, život, vesmír a vôbec všetko; vysvetlené v bežnom jazyku

1998 | Nakladatelství Motýľ

Když kosmologové objevili, že galaxie se od sebe vzdalují závratnou rychlostí, změnil se i náš pohled na hvězdy. Právě pochopení této skutečnosti vědcům umožnilo vypracovat a rozvinout teorii o zrodu vesmíru – teorii velkého třesku. Při skoumání této teorie Stephen Hawking a jiní fyzikové cítili potřebu přijít s vědeck…y podloženým výkladem, který by řešil základní otázku: jaké povahy je vesmír?

Kniha Vesmír Stephena Hawkinga popisuje jak tato práce probíhala, a zároveň nám poskytuje jednotuchá vysvětlení těch jevů, které podněcují naši zvídavost. Existují černé díry? Proč hvězdy svíti? Co je supernova? Dozvíme se také, jak málo chybí vědcům k tomu, aby úplně pochopili vesmír. Když kosmologové objevili, že galaxie se od sebe vzdalují závratnou rychlostí, změnil se i náš pohled na hvězdy. Právě pochopení této skutečnosti vědcům umožnilo vypracovat a rozvinout teorii o zrodu …vesmíru – teorii velkého třesku. Při skoumání této teorie Stephen Hawking a jiní fyzikové cítili potřebu přijít s vědecky podloženým výkladem, který by řešil základní otázku: jaké povahy je vesmír?

Kniha Vesmír Stephena Hawkinga popisuje jak tato práce probíhala, a zároveň nám poskytuje jednotuchá vysvětlení těch jevů, které podněcují naši zvídavost. Existují černé díry? Proč hvězdy svíti? Co je supernova? Dozvíme se také, jak málo chybí vědcům k tomu, aby úplně pochopili vesmír.

Stav

Velmi dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	257
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8088775531
ISBN:	9788088775539
Překladatel:	Dušan Kupka, Jozef Fekete
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 2. 2024 9:22
Číslo položky:	763584

O autorech

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora