Adolf Černý
Věrní a odhodlaní - verše na rozhraní časů a osudů - vydáno k 20 výročí Československé republiky

Adolf Černý

Adolf Černý byl český básník, diplomat, slavista, sorabista, etnograf, publicista, překladatel a univerzitní lektor slovanských jazyků v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval učitelský ústav , jako učitel působil v Hradci Králové a v Praze, kde byl v letech 1898–1904 též správcem Národopisného muzea českoslovanského.Od roku 1901 vyučoval na pražské univerzitě polštinu a lužickou srbštinu, od 1911 i srbochorvatštinu. Po vzniku samostatné ČSR pracoval na ministerstvu zhraničních věcí .V roce 1927 odešel do důchodu. Od mládí se cílevědomě věnoval slovanské filologii a soudobým politickým problémům slovanských národů, v následujících letech zaměřil soustavnou pozornost také na rozvoj odborně fundované slavistické publicistiky a šíření ideje slovanské vzájemnosti v duchu masarykovského kriticismu.V roce 1898 založil časopis Slovanský přehled a v letech 1898–1914 a 1925–1932 jej redigoval. Hlavním předmětem jeho badatelského zájmu i mnohostranných organizačních aktivit však byly jazyk, historie, kultura a folklor Lužických Srbů, jejichž život poznal při každoročních studijních pobytech .Ve své době byl nejvýznamnějším znalcem lužickosrbské kulturya zakladatelem české sorabistiky. Jeho rozsáhlá původní básnická tvorba se vyvíjela od intimní a spirituální lyriky , přes veršovaný autobiografický román , až k náboženské a politické epice, oslavující českou reformaci a národní osvobození (Zpěvník pozdního husity, 1918; epos Hus, 1919; Písně osvobozeného otroka, 1919; Vě...