Ray Bradbury
Velmistři SF 2 : 2

2002 | Nakladatelství Baronet

Roku 1965 se organizace sdružující americké spisovatele science fiction rozhodla, že bude každoročně odměňovat nejlepší díla SF udělením ceny, která dostala název Nebula: nebyla to totiž ani broušená váza, ani stříbrný pohár či bronzová medaile, nýbrž veliká a poněkud těžká kostka z čirého nerozbitného skla, do něhož j…ejí tvůrce zalil barevné polodrahokamy takovým způsobem, že na pohled utvářejí spirální galaxii. Cena se zpočátku udělovala pouze ve čtyřech kategoriích – za nejlepší román, novelu, krátkou novelu a povídku – ale postupně se počet cen rozrůstal. Více než před čtvrt stoletím, roku 1973, pak Jerry Pournelle, tehdejší prezident organizace, navrhl nové ocenění, jehož smyslem bylo vyzdvihnout laureátovo celoživotní dílo a jeho kvality, čili vyzdvihnout autory, jejichž tvorba pomáhala proklestit nové cesty a cestičky SF. Nová cena se podobala staré Nebule – byla ovšem ještě trochu větší a těžší – a její nositel se směl pyšnit titulem Velmistr. Podle dohodnutých pravidel může porota udělit velmistrovskou cenu pouze šestkrát za deset let, a jenom žijícímu autoru. Do roku 1999 ji tak obdrželo pouhopouhých patnáct spisovatelů – a pořadatel této knihy Frederik Pohl, sám jeden z nejúspěšnějších autorů SF v historii, přirozeně patří mezi ně. V pořadí už druhá kniha, kterou z velmistrovské tvorby sestavil, přináší výběr povídek těch opravdu největších z největších: Frederik Pohl tentokrát přibližuje tvorbu Andre Nortonové, Arthura C. Clarka, Isaaca Asimova, Alfreda Bestera a Raye Bradburyho. Práci mu zčásti usnadňovalo to, že se mu v průběhu několika desítek let naskytla řada příležitostí, aby se seznámil se svými kolegy – někdy jako vydavatel, jindy v roli jakéhosi jejich literárního agenta či poradce, ale také jako spolupracovník a především dlouholetý přítel řady z mnoha předních autorů SF. Frederika Pohla ovšem přesto očekával obtížný výběr, protože velmistři americké SF psali nejen dobře, ale byli i velice plodní. Přesto se mu v této knize poštěstilo uvést povídky, které velice dobře dokumentují styl a umění jednotlivých autorů. Některé nutí člověka k zamyšlení, jiné mají autobiografický charakter a další ho prostě přenesou do říše fantazie. Pořadatel s úspěchem zařadil do souboru jak nejlepší a nejuznávanější díla jednotlivých autorů, tak i některá nyní už opomíjená. K tvorbě každého autora připojuje stručný životopis a komentář, který tvůrce čtenáři představuje. Frederik Pohl doprovodil svůj výběr také stručnou informací o Asociaci amerických spisovatelů science fiction a fantasy a o její činnosti. Navíc přidal několik zážitků, které se mu přihodily za dobu, kdy stál v jejím čele. Můžeme směle říci, že SF psalo mnoho dobrých spisovatelů, avšak na stránkách této knihy se objevují díla jen těch nejlepších z nejlepších: Velmistři SF. Roku 1965 se organizace sdružující americké spisovatele science fiction rozhodla, že bude každoročně odměňovat nejlepší díla SF udělením ceny, která dostala název Nebula: nebyla to totiž ani broušená …váza, ani stříbrný pohár či bronzová medaile, nýbrž veliká a poněkud těžká kostka z čirého nerozbitného skla, do něhož její tvůrce zalil barevné polodrahokamy takovým způsobem, že na pohled utvářejí spirální galaxii. Cena se zpočátku udělovala pouze ve čtyřech kategoriích – za nejlepší román, novelu, krátkou novelu a povídku – ale postupně se počet cen rozrůstal. Více než před čtvrt stoletím, roku 1973, pak Jerry Pournelle, tehdejší prezident organizace, navrhl nové ocenění, jehož smyslem bylo vyzdvihnout laureátovo celoživotní dílo a jeho kvality, čili vyzdvihnout autory, jejichž tvorba pomáhala proklestit nové cesty a cestičky SF. Nová cena se podobala staré Nebule – byla ovšem ještě trochu větší a těžší – a její nositel se směl pyšnit titulem Velmistr. Podle dohodnutých pravidel může porota udělit velmistrovskou cenu pouze šestkrát za deset let, a jenom žijícímu autoru. Do roku 1999 ji tak obdrželo pouhopouhých patnáct spisovatelů – a pořadatel této knihy Frederik Pohl, sám jeden z nejúspěšnějších autorů SF v historii, přirozeně patří mezi ně. V pořadí už druhá kniha, kterou z velmistrovské tvorby sestavil, přináší výběr povídek těch opravdu největších z největších: Frederik Pohl tentokrát přibližuje tvorbu Andre Nortonové, Arthura C. Clarka, Isaaca Asimova, Alfreda Bestera a Raye Bradburyho. Práci mu zčásti usnadňovalo to, že se mu v průběhu několika desítek let naskytla řada příležitostí, aby se seznámil se svými kolegy – někdy jako vydavatel, jindy v roli jakéhosi jejich literárního agenta či poradce, ale také jako spolupracovník a především dlouholetý přítel řady z mnoha předních autorů SF. Frederika Pohla ovšem přesto očekával obtížný výběr, protože velmistři americké SF psali nejen dobře, ale byli i velice plodní. Přesto se mu v této knize poštěstilo uvést povídky, které velice dobře dokumentují styl a umění jednotlivých autorů. Některé nutí člověka k zamyšlení, jiné mají autobiografický charakter a další ho prostě přenesou do říše fantazie. Pořadatel s úspěchem zařadil do souboru jak nejlepší a nejuznávanější díla jednotlivých autorů, tak i některá nyní už opomíjená. K tvorbě každého autora připojuje stručný životopis a komentář, který tvůrce čtenáři představuje. Frederik Pohl doprovodil svůj výběr také stručnou informací o Asociaci amerických spisovatelů science fiction a fantasy a o její činnosti. Navíc přidal několik zážitků, které se mu přihodily za dobu, kdy stál v jejím čele. Můžeme směle říci, že SF psalo mnoho dobrých spisovatelů, avšak na stránkách této knihy se objevují díla jen těch nejlepších z nejlepších: Velmistři SF.

Stav

Velmi dobrý

Mírné oděrky

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (20. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Mírné oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	471
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024207508
ISBN:	9788024207506
Překladatel:	Jarmila Emmerová
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Velmistři SF
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2024 9:20
Číslo položky:	936639

O autorovi

Ray Bradbury

Raymond Douglas Bradbury byl americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor mnoha scénářů a divadelních her. Napsal množství hororových a sci-fi románů a povídek. K jeho nejznámějším dílům patří román 451 stupňů Fahrenheita , román Tudy přijde něco zlého a sbírka povídek Marťanská kronika . Počátky jeho díla jsou spojeny s tzv. Zlatým věkem science fiction. Narodil se ve městě Waukegan v americkém státě Illinois, rodičům Esther Moberg Bradburyové , původem ze Švédska, a Leonardu Spaulding Bradburymu . Měl dva starší bratry dvojčata, z nichž jeden zemřel v roce 1918. Jeho dědeček i pradědeček z otcovy strany byli vydavatelé novin. Šlo o příbuzného amerického akademika a odborníka na Shakespeara, Douglase Spauldinga. Navíc byl přímým potomkem Marie Bradburyové, která byla souzena, shledána vinnou a odsouzena k pověšení jako čarodějnice v Salemu ve státě Massachusetts v roce 1692. Byla vdaná za kapitána Thomase Bradburyho ze Salisbury v Massachusetts. Už za svého mládí hodně četl a psal. Mnoho času trávil ve waukeganské knihovně Carnegie Library čtením oblíbených autorů H. G. Wellse, Julese Verna nebo E. R. Burroughse, autora Tarzana a novely Warlord of Mars . Když byl dítě, četla mu povídky jeho teta. Právě v prostředí waukeganské knihovny se odehrává značná část románu Tudy přijde něco zlého. Navíc rodný Waukegan zamaskoval coby „Zelené město“ i v některých ze svých dalších polo-autobiografických románů – Pampeliškové víno, Sbohem léto – a také v mnoha povídkách. Svůj celoživotní zvyk psát každý den přičítal dvěma událostem. První se odehrála, když mu byly tři roky, a jeho matka ho vzala na představení Lona Chaneyho Zvoník u Matky Boží. Druhá událost se stala v roce 1932, kdy se během karnevalu estrádní umělec pan Electrico dotkl jeho nosu elektrifikovaným mečem, což způsobilo, že se mu postavily vlasy na hlavě, a on vykřikl:...

Více od autora