Knihy
Příroda a biologie
Zoologie
Jiří Janda
Velký illustrovaný přírodopis všech tří říší - ...

Jiří Janda: Velký illustrovaný přírodopis všech tří říší - I, Ssavci - Ptáci. + II, Plazové, obojživelníci, ryby; pláštěnci; ostnokožci, žaludovci. + III, - Botanika speciální + IV, Geologie. + Přílohy

Jiří Janda, August Bayer, Josef Florián Babor, Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Velký illustrovaný přírodopis všech tří říší - I, Ssavci - Ptáci. + II, Plazové, obojživelníci, ryby; pláštěnci; ostnokožci, žaludovci. + III, - Botanika speciální + IV, Geologie. + Přílohy

1913 | Nakladatelství Nákladem Zemského Ústředního Spolku Jednot Učitelských v kr. Českém

Stav

Dobrý

lehké oděrky, razítko původního majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky, razítko původního majitele
Poznámka:	Přílohy jsou různé obrázky, fotky k tématu zvířat. Vydáno v letech 1913 - 1917
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	4 svazky
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2021 8:35
Číslo položky:	174665

O autorech

Jiří Janda

Jiří Janda byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský . V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu. Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK . Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt na univerzitě ve Štýrském Hradci. Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“. Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě . V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova nebo Atlas ptactva středoevropského . Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná , Ptačí profily a Naše zpěvné ptactvo . Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný příro...

Více od autora

August Bayer

August Bayer byl český profesor dendrologie, fytopatologie a bakteriologie, který působil na Vysoké škole zemědělské v Brně . Po maturitě na gymnáziu v Jičíně vystudoval přírodovědný obor na Filozofické fakultě české univerzity v Praze, v roce 1905 složil rigorózum z botaniky a filozofie. Krátce působil jako profesor učitelského ústavu v Jičíně a Příbrami, posléze se přesunul do Brna, kde vyučoval od r. 1922 jako docent, 1927 mimořádný profesor a 1936 řádný profesor dendrologie, fytopatologie a lesnické bakteriologie na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské. V letech 1929–1930 byl děkanem lesnického odboru. Podnikl celou řadu botanicko-sběratelských cest, kromě jiného byl i předsedou Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě. Za druhé světové války se zapojil do odboje vysokoškolských pedagogů. Dne 23. prosince 1941, v době prvního stanného práva, byl zatčen gestapem, vězněn v Brně v Kounicových kolejích a odtud odvezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde 23. února 1942 zemřel. „Životnost“ vězňů tam byla dva měsíce. Profesor Bayer se zasloužil o zřízení řady přírodních rezervací v okolí Brna, založil také arboretum ve Křtinách. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých, popravených a umučených lesníků v době německé okupace v lesích u Adamova v rámci tzv. Lesnického Slavína. Dále mu byl odhalen pomník při oslavách padesátého výročí vzniku Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, a to ve křtinském arboretu, o jehož založení se zasloužil. Roku 1995 byl založen Nadační fond Augusta Bayera při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně, jehož cílem je mj. podpora zvyšování vědomostí veřejnosti o dřevinách, zvelebování arboret a přírodních rezervací na území ŠLP Masarykův les Křtiny či podpora lokálních dendrologicky a botanicky zaměřených projektů na zachování přírodních, kulturních a estetických hodnot krajiny. Od roku 1946 nese jeho jméno ulice v brn...

Více od autora