S. W Hawking, Leonard Mlodinow
Velkolepý plán

2011 | Nakladatelství Argo

Hawking a Mlodinow ve své knize Velkolepý plán přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad. Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně „vyladěn“, že je možné, abych…om v něm mohli žít? A nestojí za tím nějaký „velký záměr“ svrchovaného tvůrce? Tyto základní otázky o podstatě vesmíru a samotné existence pojednávají za pomoci nejnovějších fyzikálních poznatků. Hawking a Mlodinow ve své knize Velkolepý plán přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad. Proč jsme na světě?… Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně „vyladěn“, že je možné, abychom v něm mohli žít? A nestojí za tím nějaký „velký záměr“ svrchovaného tvůrce? Tyto základní otázky o podstatě vesmíru a samotné existence pojednávají za pomoci nejnovějších fyzikálních poznatků.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

desky s oděrkami, zašlá obálka, obálka s oděrkami

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami, zašlá obálka, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	203
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025704335
ISBN:	9788025704332
Překladatel:	Jan Klíma
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Zip
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2024 11:26
Číslo položky:	1038332

O autorech

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora

Leonard Mlodinow

Leonard Mlodinow je americký fyzik a spisovatel populárně-naučné literatury. Jeho rodiče byli přeživší holokaust, jeho otec strávil více než rok v koncentračním táboře Buchenwald. Mlodinow se v mládí zajímal o matematiku a chemii, ale po přečtení knihy Feynmanovy přednášky z fyziky Richarda Feynmana se jeho zájem přesunul na fyziku. Podílel se na několika fyzikálních objevech v oboru kvantové mechaniky. Svět fyziky popularizuje laické veřejnosti. Jeho koníčkem je psaní, je spoluautorem scénářů k seriálům Star Trek, McGyver či polodokumentárnímu filmu Beyond the Horizon. Zimu roku 1973 strávil v kibucu v Izraeli na úpatí kopců poblíž Jeruzaléma. Večer tam nebylo moc zábavy a tak se mu dostala do ruky kniha Povaha fyzikálních zákonů od Richarda Feynmana. Tato kniha okouzlila a tak si přečetl další tři knihy, které byly v místní knihovničce - třídílné Feynmanovy přednášky z fyziky. Po návratu do Chicaga byl rozhodnutý studovat fyziku. V roce 1981 nastoupil na Caltech, kde strávil dva roky. Pracovnu měl kousek od dvou nositelů Nobelovy ceny za fyziku - Dick Feynman a Murray Gell-Mann. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonard Mlodinow na anglické Wikipedii.

Více od autora