Karel Pacner
Velké špionážní operace : první a druhá světová válka

2003 | Nakladatelství Albatros

Známé a více či méně i zdokumentované případy a akce špionů, agentů, vyzvědačů, rozvědčíků a zpravodajských služeb během 1. a zejména 2. světové války.
I největší špionážní operace zůstanou zřejmě navždy částečně zahaleny tajemstvím, jen postupně a velmi obtížně se můžeme dopátrat úplné pravdy a skutečného pozadí ně…kterých událostí. Špionážní akce se v průběhu doby samozřejmě lišily rozsahem, způsobem provedení i účinkem, ale jedno měly společné: získat zásadní, rozhodující utajované informace a zprávy hospodářského, politického či vojenského charakteru o skutečném či potenciálním nepříteli. Autor popisuje více než dvacet případů špionáže i kontrašpionáže, které mnohdy velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj válečných událostí . Fotografie, seznam literatury, jmenný rejstřík. Známé a více či méně i zdokumentované případy a akce špionů, agentů, vyzvědačů, rozvědčíků a zpravodajských služeb během 1. a zejména 2. světové války.
I největší špionážní operace zůstanou zřejmě …navždy částečně zahaleny tajemstvím, jen postupně a velmi obtížně se můžeme dopátrat úplné pravdy a skutečného pozadí některých událostí. Špionážní akce se v průběhu doby samozřejmě lišily rozsahem, způsobem provedení i účinkem, ale jedno měly společné: získat zásadní, rozhodující utajované informace a zprávy hospodářského, politického či vojenského charakteru o skutečném či potenciálním nepříteli. Autor popisuje více než dvacet případů špionáže i kontrašpionáže, které mnohdy velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj válečných událostí . Fotografie, seznam literatury, jmenný rejstřík.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000012510
ISBN:	9788000012513
Edice:	Albatros Plus, Klub mladých čtenářů
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 2. 2025 15:27
Číslo položky:	1136328

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora