Sergej Georgijevič Žemajtis byl ruský sovětský spisovatel litevského původu, autor vědeckofantastických příběhů a příběhů s námořní tematikou. Narodil se ve městě Nikolajevsk na Amuru na ruském Dálném východě v rodině potomka litevského odsouzence poslaného sem do vyhnanství. Na Dálném východě prožil třicet let. Učil se mechanizátorem a pak pracoval jako traktorista v kolchozu. Vojenskou službu prožil v Tichooceánském loďstvu a po jejím skončení pracoval ve zlatých dolech, v lesnictví a na stavbě silnic. Postupně se stal korespondentem několika dálněvýchodních periodik, např. blagověščenských novin Амурская правда , a od roku 1937 v nich vydával svá první díla. Vysokoškolského vzdělání nedosáhl, absolvoval pouze dva kurzy na fakultě geografie Dálněvýchodní státní univerzity ve Vladivostoku. Po přepadení Sovětského svazu nacitickým Německem roku 1941 odešel dobrovolně na frontu a za své válečné zásluhy obdržel několik vyznamenání, například Řád Vlastenecké války nebo Řád rudé hvězdy. Po skončení války studoval v Moskvě literární kurzy a věnoval se dětské literatuře. Pravidelně začal publikovat od roku 1951. Roku 1966 se stal spisovatelem z povolání a v tomto roce se také stal členem Svazu sovětských spisovatelů. Od roku 1957 do roku 1973 vedl redakci nakladatelství Молодая гвардия a s jeho podporou zde vyšly knihy Ivana Jefremova, bratrů Strugackých, Anatolie Dněprova a dalších významných představitelů sovětské sci-fi. Byl ženatý a jeho syn Sergej Sergejevič Žemajtis je také spisovatelem.