Rudolf Höß
Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

2018 | Nakladatelství Academia

Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim poblíž stejnojmenného města byl zřízen za druhé světové války po německém útoku na Polsko. Výstavbou tábora byl květnu 1940 pověřen tehdejší obersturmbannführer SS Rudolf Höß, který mu pak tři a půl roku také velel. Osvětim patřila k největším vyhlazovacím táborům třetí říše, …existovala až do ledna 1945. Höß byl 2. dubna 1947 polským Nejvyšším lidovým tribunálem odsouzen k smrti a 16. dubna 1947 v Osvětimi oběšen. Táborový komandant, jehož kariéra začala roku 1934 v Dachau, přes Sachsenhausen pak pokračovala do Osvětimi a skončila roku 1945 na ústředí „Inspekce koncentračních táborů“, podává zprávu o infernu strojově a „hygienicky“ provozovaného vraždění statisíců lidí, které do Osvětimi téměř denně přivážely transportní vlaky z celé Evropy. Höß líčí vznik, organizaci a vývoj koncentračních táborů, ale zejména svou činnost v Osvětimi. Usiluje při tom o exaktnost a věcnost; v žádném případě se zde nejeví jako nějaký sadistický katův pacholek, ale naopak jako člověk, který měl rád pořádek a disciplínu, který ve volném čase „vnitřně“ miloval zvířata a byl dobrým otcem, ve službě však jako „řádný“ velitel SS dával vždy najevo horlivost a slepou ochotu vykonat ke spokojenosti nadřízených i ten nejnelidštější rozkaz. Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim poblíž stejnojmenného města byl zřízen za druhé světové války po německém útoku na Polsko. Výstavbou tábora byl květnu 1940 pověřen tehdejší obersturmbannfüh…rer SS Rudolf Höß, který mu pak tři a půl roku také velel. Osvětim patřila k největším vyhlazovacím táborům třetí říše, existovala až do ledna 1945. Höß byl 2. dubna 1947 polským Nejvyšším lidovým tribunálem odsouzen k smrti a 16. dubna 1947 v Osvětimi oběšen. Táborový komandant, jehož kariéra začala roku 1934 v Dachau, přes Sachsenhausen pak pokračovala do Osvětimi a skončila roku 1945 na ústředí „Inspekce koncentračních táborů“, podává zprávu o infernu strojově a „hygienicky“ provozovaného vraždění statisíců lidí, které do Osvětimi téměř denně přivážely transportní vlaky z celé Evropy. Höß líčí vznik, organizaci a vývoj koncentračních táborů, ale zejména svou činnost v Osvětimi. Usiluje při tom o exaktnost a věcnost; v žádném případě se zde nejeví jako nějaký sadistický katův pacholek, ale naopak jako člověk, který měl rád pořádek a disciplínu, který ve volném čase „vnitřně“ miloval zvířata a byl dobrým otcem, ve službě však jako „řádný“ velitel SS dával vždy najevo horlivost a slepou ochotu vykonat ke spokojenosti nadřízených i ten nejnelidštější rozkaz.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	349
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020028137
ISBN:	9788020028136
Překladatel:	Petr Dvořáček
Edice:	Historie
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 6. 2023 11:10
Číslo položky:	572861

O autorovi

Rudolf Höß

Rudolf Franz Ferdinand Höss byl nacistický válečný zločinec a první hlavní velitel koncentračního tábora Auschwitz u polské Osvětimi. Člen NSDAP a SS . Narodil se 25. listopadu 1900 v Baden-Badenu v přísně katolické rodině. Jeho otcem byl Franz Xaver Höss, matkou Paulina Specková. Otec vyžadoval přísnou poslušnost, založenou na jeho náboženském přesvědčení a dřívějších vojenských zkušenostech. Mladý Rudolf byl vychován tak, aby bezpodmínečně poslouchal příkazy starších a nadřízených osob. Po začátku první světové války začal pracovat jako dobrovolník v nemocnici, kam byli přiváženi zranění vojáci. Ačkoliv si otec přál, aby se z Rudolfa stal kněz, vstoupil mladý Rudolf rok po jeho smrti jako dobrovolník do armády. 1. srpna 1916 vstoupil do 21. pluku bádenských dragounů . V první světové válce se účastnil bojů v Turecku, Iráku a Palestině. Získal železný kříž I. a II. třídy. Během jeho nepřítomnosti mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu domů zjistil, že si příbuzní rozebrali její majetek, neboť počítali s tím, že se Rudolf stane knězem a jeho sestry zůstanou v klášteře. Doktor Vogel, který byl vykonavatel závěti jeho otce, mu odmítl vydat peníze na jiné vzdělání než duchovní. Stal se proto členem Freikorpsu, v jehož řadách operoval v Pobaltí, Horním Slezsku a Porúří. V roce 1922 vystoupil z katolické církve a krátce nato se stal členem NSDAP . V roce 1923 byl odsouzen za vraždu Waltra Kadowa k 10 letům vězení. Propuštěn byl po šesti letech na základě všeobecné amnestie. Po návratu z vězení mu nějaký čas trvalo, než si zvykl na novou realitu. Pomáhali mu v tom jeho známí z NSDAP. Ti po něm chtěli, aby buďto odjel do ciziny nebo začal pracovat v bojových jednotkách strany. Höss se však rozhodl stát se zemědělcem. Dostal se do kontaktu se Svazem Artamanů – rolnickým hnutím, které se snažilo žít v souladu ...

Více od autora