Miloslav Pospíšil, Pospíšil Pospíšil
Veliké srdce : život a umění Emy Destinnové

1974 | Nakladatelství Supraphon

Ema Destinnová patří k nejslavnějším českým a největším světovým reprodukčním umělcům. Její repertoár vykazoval neobvyklou šíři záběru, dík výjimečnému hlasu, dobrému pěveckému školení a vzácnému hereckému temperamentu. Má dodnes své ctitele pamětníky, ale je také nemálo mladých, které fascinuje ne legendou svého život…a, ale několik málo gramofonovými nahrávkami, jež se dochovaly. Život prožila po zákonu velké osobnosti: po svém. I zcela prosté a střízlivé vyprávění o dnech jejího života vydalo by za romány. Autor knihy nashromáždil pozoruhodné množství údajů a pramenného materiálu, soudobých kritik, referátů a korespondence, sestavil soupis berlínského a londýnského repertoáru, repertoáru v Metropolitní opeře i v Národním divadle, vypracoval soupis gramofonových nahrávek. To vše se dostává čtenáři takto v úplnosti to rukou poprvé. Prvně budeme také moci číst toto pestré a barvité pásmo o pěvecky výjimečné a umělecky a lidsky neobyčejné bohaté dráze skvělé pěvkyně, nejednou první interpretky velkých operních rolí, bez jejíhož působení by představa o operní reprodukci byla jen neúplná a kusá. Ema Destinnová patří k nejslavnějším českým a největším světovým reprodukčním umělcům. Její repertoár vykazoval neobvyklou šíři záběru, dík výjimečnému hlasu, dobrému pěveckému školení a vzácnému here…ckému temperamentu. Má dodnes své ctitele pamětníky, ale je také nemálo mladých, které fascinuje ne legendou svého života, ale několik málo gramofonovými nahrávkami, jež se dochovaly. Život prožila po zákonu velké osobnosti: po svém. I zcela prosté a střízlivé vyprávění o dnech jejího života vydalo by za romány. Autor knihy nashromáždil pozoruhodné množství údajů a pramenného materiálu, soudobých kritik, referátů a korespondence, sestavil soupis berlínského a londýnského repertoáru, repertoáru v Metropolitní opeře i v Národním divadle, vypracoval soupis gramofonových nahrávek. To vše se dostává čtenáři takto v úplnosti to rukou poprvé. Prvně budeme také moci číst toto pestré a barvité pásmo o pěvecky výjimečné a umělecky a lidsky neobyčejné bohaté dráze skvělé pěvkyně, nejednou první interpretky velkých operních rolí, bez jejíhož působení by představa o operní reprodukci byla jen neúplná a kusá.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	175 s., xxxii s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2025 10:49
Číslo položky:	1176953

O autorech

Miloslav Pospíšil

Miloslav Pospíšil byl československý člen protikomunistického odboje. Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině Hory Hostýnské odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti. Narodil se roku 1918 v obci Bystřice pod Hostýnem do dělnické rodiny. V mládí se vyučil kamenosochařem. Roku 1939 nastoupil do armádní služby v době mobilizace. Na podzim roku 1939 již byl nasazen na práci do Říše, kde pracoval na stavbách. Roku 1942 byl zatčen gestapem za drobné sabotáže, za které byl vězněn až do roku 1944. Během spojeneckého náletu se mu podařilo z vězeňského tábora uprchnout zpět na Moravu, kde se přidal k partyzánům. Po válce se usadil v Odrách, kde provozoval kamenosochařství. Živnost řídil až do roku 1948, kdy začal mít po únorovém převratu jako živnostník problémy s komunistickými úřady. V dubnu téhož roku mu bylo odebráno povolení podnikat. Nebyl však ani z daleka jediným komu se to stalo, s dalšími třemi bývalými živnostníky se tedy rozhodl emigrovat. Všichni byli zatknuti SNB již v Olomouci a uvrženi do vyšetřovací vazby, kde strávili dva měsíce než dostali prezidentskou milost. Poté se znovu usadil, přijal práci v kamenické dílně a oženil se. Brzy poté však byl znovu vyšetřován SNB, kdy byl udán, že neohlásil ukryté zbraně z dob působení u partyzánů. Hrozilo mu až patnáct let vězení, a tak uprchl. Spolu s Vlastimilem Perutkou a Ladislavem Palou, které potkal stejný osud, se ukryli v horách a posléze se přidali k odbojové skupině zvané Hory Hostýnské. Jeho skupina poté například odcizila 170 tisíc československých korun z kampeličky v Blazicích, které rozdali rodinám odbojářů. Také stáli za přepadeními lokálních komunistických funkcionářů. Od roku 1949 skupina Hory Hostýnské čelila řadě zátahů, při kterých byla většina členů zatčena. Na jaře roku 1950 se tedy skupina ukryla na severu Moravy, ale brzy se vrátila zpět na Hostýnsko. Mezitím však státní složky s pomocí informátorů zí...

Více od autora