Jaromír Zemina
Velázquez : esej o vznešenosti malby

1998 | Nakladatelství Kovalam

Esej o způsobu malby, námětech a životních osudech dvorního malíře Filipa IV. a významného zástupce španělského malířství 17. století.

Esej o vznešenosti Velázquezova malířského rukopisu, ikonografické rozbory několika obrazů, vybrané podstatné myšlenky a výroky Velásquezových monografistů, osobní postřehy a sro…vnání s díly současníků i následovníků, vyjadřují osobní vztah a obdiv autora k umělcovu dílu. Esej o způsobu malby, námětech a životních osudech dvorního malíře Filipa IV. a významného zástupce španělského malířství 17. století.

Esej o vznešenosti Velázquezova malířského rukopisu, ikono…grafické rozbory několika obrazů, vybrané podstatné myšlenky a výroky Velásquezových monografistů, osobní postřehy a srovnání s díly současníků i následovníků, vyjadřují osobní vztah a obdiv autora k umělcovu dílu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (22. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	71
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090182585
ISBN:	9788090182585
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2025 14:59
Číslo položky:	1339032

O autorovi

Jaromír Zemina

Jaromír Zemina je český historik a teoretik moderního umění, galerijní pracovník, kurátor, malíř, básník a vysokoškolský pedagog. Pochází z rodiny malíře a legionáře Otakara Zeminy . Jeho bratrancem byl sochař Vladimír Janoušek. Po absolvování klasického gymnázia v Brně studoval v letech 1949–1953 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a archeologii Roku 1953 obhájil rigorózní práci Sociální tendence v českém výtvarném umění dvacátých let. V letech 1953–1954 byl asistentem Semináře dějin umění FF MU v Brně, ale z politických důvodů byl propuštěn a v letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu. V letech 1958–1959 byl zaměstnán v Okresním vlastivědném muzeu v Tišnově, poté byl do roku 1961 odborným pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V letech 1961–1992 pracoval v Národní galerii v Praze, v letech 1965–1970 jako vedoucí Sbírky moderního umění. Po roce 1968 byla jeho funkce zrušena a v následujících letech pracoval ve Sbírce sochařství na zámku Zbraslav. V letech 1989–1992 byl vedoucím Sbírky evropského umění. Roku 2002 odešel z Národní galerie a věnuje se výstavním projektům jako kurátor na volné noze. Přednáší dějiny umění na katedře scénografie a alternativního divadla DAMU v Praze a působí jako odborný poradce v řadě státních galerií. Roku 1957 byl zakládajícím členem a teoretikem tvůrčí skupiny Brno 57, od roku 1964 byl členem skupiny UB 12 a členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . V 60. letech působil spolu s Jiřím Šetlíkem jako teoretik skupiny UB 12, koncem 80. let byl členem Nové skupiny. Jeho první manželka PhDr. Milena Haasová-Zeminová byla historička umění a kurátorka sbírky textilu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho druhá žena doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. je vysokoškolská pedagožka. V 60. letech byl kurátorem za...

Více od autora