Karel Effa
Ve znamení náhody

1987 | Nakladatelství Melantrich

Autobiografické vyprávění známého herce a zpěváka.
1. vydání, 216 stran textu a 32 str. fotografií. Autobiografické vyprávění známého herce a zpěváka.
1. vydání, 216 stran textu a 32 str. fotografií.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	212 , 32 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Humor do kapsy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 2. 2025 14:50
Číslo položky:	1155907

O autorovi

Karel Effa

Karel Effa, původní jménem Karel Effenberger , byl český herec. Jako voják z povolání za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku v období Protektorátu Čechy a Morava, které bylo odveleno do Itálie. Zde posléze zběhl k československým jednotkám bojujícím na straně západních spojenců. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře, hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu, odtud pak do Hudebního divadla v Karlíně, z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor. Karel Effa byl velmi výrazný komediální herec, jenž za svůj život vytvořil 71 menších a epizodních filmových rolí – např. padoucha Pancho Kida v české komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, černého Gustava ve známém Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, či strážce pokladu v pohádkovém filmu Pyšná princezna. Karel Effa po mnoho let působil jako člen hereckého souboru Československého státního filmu, resp. Filmového studia na Barrandově, zahrál si i v Divadle na Fidlovačce, či v někdejším hudebním divadle v pražských Nuslích, působil i v poválečném Divadle satiry. Kromě vystupování v divadle a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení, kde uplatnil svůj lidový humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život také zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.

Více od autora