Kristína Royová
Ve sluneční krajině

2006 | Nakladatelství Infiniti art

Pavlík Juriga, nalezenec, který nemá moc šťastný život, najde v jeskyni Bibli, uvěří v Boha a celý jeho dosavadní život se změní. Nejkrásnější na tom je, že na konci najde i své rodiče a své místo v životě. Pavlík Juriga, nalezenec, který nemá moc šťastný život, najde v jeskyni Bibli, uvěří v Boha a celý jeho dosavadní život se změní. Nejkrásnější na tom je, že na konci najde i své rodiče a své místo v ž…ivotě.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

Další varianty

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	169 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	159 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	169 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090353061
ISBN:	9788090353060
Ilustrátor:	Edita Plicková
Vydáno v:	Český Těšín
Vystaveno:	15. 5. 2026 12:1
Číslo položky:	1746366

O autorovi

Kristína Royová

Kristína Royová byla slovenská evangelická myslitelka, náboženská spisovatelka, básnířka a zakladatelka charitativních ústavů ve Staré Turé. Její dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků. Narodila se v rodině faráře Augusta Roye a Františky Roy-Holuby . Měla tři sestry: Máriu , Ľudovítu Čulíkovou a Boženu Chorvátovou . Rodiče Kristíny Royové byli potomky dvou významných luteránských rodin. Otec August Roy, blízký přítel Jozefa Miloslava Hurbana, byl členem slovanské společnosti, spoluzakladatelem Matice slovenské a slovenských gymnázií. Matčin bratr Jozef Ľudovít Holuby byl významný slovenský botanik, etnograf, církevní historik a archeolog a její další bratr Karol Holuby byl v revolučním roce 1848 popraven poblíž dnešní vesnice Šulekovo. Dětství Kristíny Royové bylo spojeno s luteránskou farností ve Staré Turé, kde byli místní kaplani současně jejími učiteli. Kristína byla spolu se svou sestrou Marií zakladatelkou abstinenčního spolku Modrý kříž ; její diakonickou činnost zaštiťoval spolek Vieroslava. Napsala řadu písní, z nichž 95 vyšlo ve zpěvníku Piesne siónské , od roku 1925 vydávala časopis Večernica. Z jejich próz patří k nejznámějším její prvotina Bez Boha na svete , dále Bludári, literární díla pro děti Ako Kvapôčka putovala, V slnečnej krajine, Ako přišli lastovičky domov aj. Svou autobiografii zpracovala pod názvem Za svetlom a so svetlom. Za vlády komunistické strany v bývalém Československu byla křesťanská literatura, kterou napsala, mezi tou, která byla často zabavována státní bezpečnostní službou StB a zároveň byla na černé listině školních osnov socialistické éry. Nyní je považována za slovenskou autorku s nejčastěji překládanými literárními díly a někteří literární kritici ji považují za „slovenskou Kierkegaard “. V tomto článku byl použit překlad textu z č...

Více od autora