Paul Valéry
Variété : I

1930 | Nakladatelství Alois Srdce

Obsáhlá kniha uměleckých a filosofických esejí od francouzského autora, člena Académie Francaise, rozdělených dle obsahu do dvou dílů. Obsáhlá kniha uměleckých a filosofických esejí od francouzského autora, člena Académie Francaise, rozdělených dle obsahu do dvou dílů.

Součástí souboru:

Variété 1930 (2 sv. (244, iv s. ; 203, iii s.))

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Dobrý pár stránek volně, označení na předsádce	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý obálka s flíčky, lehce natrhnutý hřbet, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Počet stran:	244
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ota Dubský
Edice:	28. svazek ed. Kruh četby
Vydání:	Autorisované
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Paul Valéry

Paul Valéry byl francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie. Valéry se narodil v rodině vysokého úředníka korsického původu v malém přístavním městečku Sète v jižní Francii, kde také chodil do dominikánské školy. Gymnázium navštěvoval v nedalekém Montpellier, kde také od roku 1889 studoval práva a uveřejňoval své první symbolistické básně. Roku 1892 zažil v Janově osobní krizi, zřekl se poezie a svých lásek a psal si pouze deník, později slavné Sešity . Od roku 1894 žil v Paříži jako úředník, novinář a později osobní tajemník ředitele francouzské zpravodajské agentury Havas. Seznámil se zde s André Gidem a zejména s básníkem Stéphanem Mallarmé, který se stal jeho životním vzorem. Roku 1900 se oženil s Jannie Gobillard a měl s ní tři děti. Pod vlivem A. Gida se vrátil k poezii a roku 1917 uveřejnil formálně propracovanou báseň Mladá Parka , která ho ihned proslavila. Roku 1920 následovala jeho nejslavnější báseň, Hřbitov u moře a 1922 sbírka Kouzla . Po válce se stal nekorunovaným králem francouzských básníků, zastával mnoho veřejných kulturních funkcí a přednášel na velmi různá témata. Roku 1924 byl zvolen předsedou francouzského PEN klubu, 1925 členem Francouzské akademie a 1933 byl jmenován administrátorem univerzitního střediska v Nice. 1937 se stal profesorem poetiky na Collège de France a 1939 čestným předsedou Svazu francouzských spisovatelů . Zároveň pokračoval ve vydávání náročných úvah a esejů, v nichž se věnoval teorii literatury, kritice moderní doby a zejména také otázkám vědy. Valéry vytýkal filosofům rozvláčnost a nudný jazyk, a sám se snažil o epigramatickou stručnost a jazykovou přesnost. Dopisoval si s významnými vědci a filosofy své doby , kteří si jeho náz...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…