Mimozemské bytosti přepadly Zemi! V pravidelných čtřiadvacetihodinových intervalech se jejich kosmické lodi zarývají do půdy londýnského předměstí, začíná útok na velkoměsto žijící až dosud v idylickém poklidu konce devatenáctého století.
Herbert George Wells, vedle Julese Verna jeden z otců tehdy zbrusu nového literárního žánru, science fiction, byl první, kdo myšlence hvězdných válek dal dramatickou a věrohodnou podobu. Ani sto let od vzniku tohoto příběhu mu pranic neubralo na působivosti. 30. října 1938 propukla v USA panika, když mladý režisér Orson Welles inscenoval Válku světů jako rozhlasovou reportáž, až příliš realistickou. Ale i dnes podléháme dokonalé iluzi o střetu dvou civilizací, prožíváme drama meziplanetární invaze, selhání všech prostředků lidské obrany proti technicky vyspělejším útočníkům i konečnou tragédii cizorodých agresorů. H. G. Wells měl dar vytvářet dokonalou kulisu a zcela svého čtenáře uchvátit strhujícím dějem. Živě tak před námi vyvstává svět před sto lety - a nepůsobí nijak komicky, třebaže bicykl v něm náleží k nejnovějším vymoženostem rychlého pohybu, dělostřelci se dosud dorozumívají záblesky heliografu a do proudu kočárů, bryček a fiakrů prchajících z hynoucího Londýna se tu a tam mísí první automobily. Umění obratné mystifikace prostupuje u výběr z dalších Wellsových fantastických povídek, které Válku světů v tomto svazku doprovázejí a které svými náměty sahají od podivuhodné logické smyčky v příběhu Muže, jenž dokázal činit zázraky, až k Zemi slepců, kde je přísloví o jednookém králi drasticky obráceno naruby.
H. G. Wells měl obdivuhodně široký rejstřík životních setkání, počínaje jeho učitelem, velkým biologem Julianem Huxleyem přes Lenina, Roosevelta a Stalina až po Karla Čapka - v tomto posledním případě si tvůrce pojmu "Marťané" podal ruku s vynálezcem slova "Robot". Dodnes dokáže Wells svým obrazem marťanského vpádu podráždit sebevědomí svých čtenářů, obyvatelů Země, a dotknout se jejich nejskrytějších obav: Nebyl to jen předvoj? Nejsou v hlubinách vesmíru připraveny další vlny kosmického výsadku?