Karel Čapek
Válka s mloky

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Vědecko-fantastický román o historii náhodně objeveného druhu učenlivých mloků, které se podnikatelům a finančníkům podaří přizpůsobit hospodářským potřebám, kteří si osvojí lidskou řeč a společenský život, podle buržoazních vzorů si vytvoří podmořskou říši, převezmou fašistickou ideologii a její válečné cíle, vyhlásí …heslo „čistého Mloctví“ a dají nakonec lidstvu ultimátum s požadavkem „životního prostoru“. Na této osnově vytvořil spisovatel mnohostrannou satiru na kapitalistickou společnost a na mezinárodní politiku buržoazie v 30. letech: na fordovské vykořisťování a anglo-amer. rasismus, na vědu, hledající nové způsoby vyhlazování lidí, na uhýbavost a „mírumilovnost“ Společnosti národů při řešení ožehavých hospodářských a politických otázek. „Ačkoliv Čapek vylíčil skutečné příčiny vzniku fašismu, nedocenil síly protiimperialistického tábora. Odtud ten pesimistický výhled, že lidstvo podlehne Mlokům-fašistům, a ta jen vzdálená naděje na záchranu v tom, že se fašisté pustí do sebe navzájem.“ Vědecko-fantastický román o historii náhodně objeveného druhu učenlivých mloků, které se podnikatelům a finančníkům podaří přizpůsobit hospodářským potřebám, kteří si osvojí lidskou řeč a společenský …život, podle buržoazních vzorů si vytvoří podmořskou říši, převezmou fašistickou ideologii a její válečné cíle, vyhlásí heslo „čistého Mloctví“ a dají nakonec lidstvu ultimátum s požadavkem „životního prostoru“. Na této osnově vytvořil spisovatel mnohostrannou satiru na kapitalistickou společnost a na mezinárodní politiku buržoazie v 30. letech: na fordovské vykořisťování a anglo-amer. rasismus, na vědu, hledající nové způsoby vyhlazování lidí, na uhýbavost a „mírumilovnost“ Společnosti národů při řešení ožehavých hospodářských a politických otázek. „Ačkoliv Čapek vylíčil skutečné příčiny vzniku fašismu, nedocenil síly protiimperialistického tábora. Odtud ten pesimistický výhled, že lidstvo podlehne Mlokům-fašistům, a ta jen vzdálená naděje na záchranu v tom, že se fašisté pustí do sebe navzájem.“

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zažloutlá ořízka, zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý zažloutlá ořízka, zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)	59 Kč
	Stav Dobrý razítka z knihovny, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)	29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zažloutlá ořízka, zašlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	314
Jazyk:	česky
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání 13.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2026 17:5
Číslo položky:	1728037

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora