Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku

    Jean-Pierre Cartier
    Válka proti Albigenským

    1979 | Nakladatelství Odeon

    Kniha francouzského novináře Cartiera se zaobírá hnutím katarů, zvaných též albigenští a křižáckým tažením proti nim.
    Křižácké taženi francouzského severu proti hospodářsky a kulturně vyspělému francouzskému jihu pod záminkou boje proti herezi 1209–29. Morální rozklad kléru na území Languedoku a Toulouse vyústil ve …2. polovině 12. století v rozšíření náboženského hnutí katarů, jehož charakteristickým rysem bylo odmítání institucionální církve, katolických dogmat a ritu. Ideologická ofenzíva katolické církve nebyla přes dílčí úspěchy misijní činnosti pozdějšího zakladatele dominikánského řádu Dominga de Guzmán patrně dost účinná. Zavraždění papežského legáta 1208 dalo papeži Inocenci III. záminku k vyhlášení křížové výpravy proti albigenským. Snaha Raimunda VI. hraběte z Toulouse, o kolektivní odpor narazila na nezájem velkých vazalů. V roce 1209 bylo křižáckým vojskem severofrancouzských feudálů vypleněno Béziers, byly dobyty Narbonne a Carcassonne. Původně trestná výprava se v další etapě změnila pod vedením Simona z Montfortu v dobyvačnou válku. Po bitvě u Mureta 1213, v níž padl spojenec Raimunda VI. aragonský král Petr II byl odpor francouzského jihu zlomen a v roce 1215 připadlo toulouské hrabství Simonu z Montfortu. V roce 1218 byl však za povstání v Toulouse zabit a Raimundovi VI. a jeho synu Raimundovi VII. se podařilo do 1224 dobýt ztracená území zpět. V letech 1225–29 byl Raimund VII. exkomunikován a 1226 – 1228 poražen křížovou výpravou pod vedením francouzského krále Ludvíka VIII. a královny regentky Blanky. Pařížským mírem 1229 připadla východní část hrabství francouzské koruně, zbývající část byl Raimund VII. nucen přijmout od krále v léno. Vynuceným sňatkem jediné dcery a dědičky Jany s bratrem francouzského krále Alfonsem z Poitiers 1236 byl dán předpoklad začlenění celého hrabství do královské domény. Úsilí Raimunda VII. o obnovení suverenity včetně pokusu o protifrancouzskou koalici s Anglií a Aragonií 1242 nemělo úspěch. Smlouva v Lorris 1243 potvrdila pařížská ujednání a po smrti Alfonse z Poitiers 1271 se hrabství stalo trvalou součástí francouzského státu. Likvidace společenských struktur francouzského jihu znamenala zánik vyspělé dvorské kultury a vedla k úpadku okcitánštiny . Viz tak     Kniha francouzského novináře Cartiera se zaobírá hnutím katarů, zvaných též albigenští a křižáckým tažením proti nim.
    Křižácké taženi francouzského severu proti hospodářsky a kulturně vyspělému fra…ncouzskému jihu pod záminkou boje proti herezi 1209–29. Morální rozklad kléru na území Languedoku a Toulouse vyústil ve 2. polovině 12. století v rozšíření náboženského hnutí katarů, jehož charakteristickým rysem bylo odmítání institucionální církve, katolických dogmat a ritu. Ideologická ofenzíva katolické církve nebyla přes dílčí úspěchy misijní činnosti pozdějšího zakladatele dominikánského řádu Dominga de Guzmán patrně dost účinná. Zavraždění papežského legáta 1208 dalo papeži Inocenci III. záminku k vyhlášení křížové výpravy proti albigenským. Snaha Raimunda VI. hraběte z Toulouse, o kolektivní odpor narazila na nezájem velkých vazalů. V roce 1209 bylo křižáckým vojskem severofrancouzských feudálů vypleněno Béziers, byly dobyty Narbonne a Carcassonne. Původně trestná výprava se v další etapě změnila pod vedením Simona z Montfortu v dobyvačnou válku. Po bitvě u Mureta 1213, v níž padl spojenec Raimunda VI. aragonský král Petr II byl odpor francouzského jihu zlomen a v roce 1215 připadlo toulouské hrabství Simonu z Montfortu. V roce 1218 byl však za povstání v Toulouse zabit a Raimundovi VI. a jeho synu Raimundovi VII. se podařilo do 1224 dobýt ztracená území zpět. V letech 1225–29 byl Raimund VII. exkomunikován a 1226 – 1228 poražen křížovou výpravou pod vedením francouzského krále Ludvíka VIII. a královny regentky Blanky. Pařížským mírem 1229 připadla východní část hrabství francouzské koruně, zbývající část byl Raimund VII. nucen přijmout od krále v léno. Vynuceným sňatkem jediné dcery a dědičky Jany s bratrem francouzského krále Alfonsem z Poitiers 1236 byl dán předpoklad začlenění celého hrabství do královské domény. Úsilí Raimunda VII. o obnovení suverenity včetně pokusu o protifrancouzskou koalici s Anglií a Aragonií 1242 nemělo úspěch. Smlouva v Lorris 1243 potvrdila pařížská ujednání a po smrti Alfonse z Poitiers 1271 se hrabství stalo trvalou součástí francouzského státu. Likvidace společenských struktur francouzského jihu znamenala zánik vyspělé dvorské kultury a vedla k úpadku okcitánštiny . Viz tak

    Stav

    Dobrý více informací

    Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)

    79 Kč

    O knize

    Stav:
    Dobrý
    Vazba: pevná s obálkou
    Počet stran: 290 , 16 fotografické přílohy
    Jazyk:  česky
    Překladatel: Eva Musilová
    Vydání: Vydání první
    Vydáno v: Praha
    Vystaveno: 22. 4. 2026 16:18
    Číslo položky: 1714831

    O autorovi

    Jean-Pierre Cartier

    Jean-Pierre Cartier

    Francouzský novinář, autor historické reportážní beletrie.

    Více od autora

    • Dopravu hradíme my

      Objednávkám nad 699 Kč

    • Tituly,  které jinde
      nenajdete

      Sběratelské kusy i knižní novinky

    • Balíme ekologicky

      A s radostí

    • Vykupujeme knihy

      Za hotovost a s vlastním odvozem

    Dárkové poukazy

    Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

    Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

    Vybrat poukaz

    Potřebujete místo
    v knihovně?

    Prodejte své knihy
    online!

    Zjistit cenu

    Přidáno do košíku!